17. září 2019

Sdělení České národní banky v souvislosti s účinností nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389

Dne 14. 9. 2019 vstoupí v účinnost nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 ze dne 27. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace (dále jen „nařízení“). V této souvislosti považuje Česká národní banka za důležité seznámit účastníky finančního trhu se svým přístupem k silnému ověření uživatele v případě karetních plateb prostřednictvím internetu.

Nařízení je přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se v souladu s  § 223 odst. 5 zákona č. 370/2017 Sb. o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o platebním styku“)  stanoví způsob silného ověření uživatele (viz čl. 97 a 98 PSD2). Subjekty, které se účastní poskytování a zpracování karetních transakcí, však nebudou ke dni účinnosti nařízení plně splňovat požadavky nařízení ve vztahu k  povinnosti používat při e-komerce karetních transakcích silné ověření uživatele.

Evropský orgán pro bankovnictví (dále jen „EBA“) proto ve svém stanovisku z června 2019 konstatoval, že nejdůležitější je při implementaci silného ověřování zachovat možnost uživatelů platit, a to i online, bez toho, aby transakce byly zamítány či blokovány. EBA předpokládá, že národní orgány dohledu, jako je Česká národní banka, mohou za účelem předejití negativním dopadům na uživatele platebních karet v oblasti e-komerce poskytnout určitý další, omezený čas na plnou implementaci nařízení tak, aby povinnost používat silné ověření uživatele byly schopny plnit všechny subjekty zúčastněné na  provedení  transakce (vydavatelé karet, akceptanti (acquireři) karet, a e-obchodníci).

Podmínkou je urychlená příprava a realizace implementačních plánů. O délce „omezeného času“ hodlá EBA rozhodnout až na základě dat o situaci v jednotlivých členských státech EU a EHP tak, aby mohlo být dosaženo plné a konzistentní implementace směrnice a prováděcího nařízení v rámci celé EU.

V dané souvislosti považuje Česká národní banka za důležité uvést, že se aktivně podílí na práci EBA v oblasti platebních služeb a výstupy EBA při výkonu dohledu zohledňuje. Česká národní banka, stejně jako EBA, považuje za důležité, aby všichni držitelé karet mohli po 14. září 2019 platit v oblasti e-komerce. V úkonech dohledu vůči dohlíženým subjektům proto Česká národní banka zohlední mj.  lhůtu či lhůty pro plnou implementaci nařízení bez negativních dopadů na uživatele platebních služeb poté, co o nich EBA rozhodne. Poskytnutí dodatečného času na plnou implementaci nařízení v oblasti silného ověření uživatele se však v souladu se stanoviskem EBA nevztahuje na jiné karetní platby, na něž tato povinnost dopadá (zejm. karetní platby prostřednictvím terminálů pro jejich akceptaci).

V případech, kdy výše popsané karetní platby budou prováděny bez silného ověření uživatele, uplatní se ustanovení § 182 odst. 3 písm. c) zákona o platebním styku. Případnou nepřipravenost jednotlivých dohlížených subjektů plnit bezezbytku zákonné povinnosti týkající se silného ověření bude Česká národní banka řešit v rámci výkonu dohledu ve vztahu k těmto konkrétním subjektům, přičemž její přístup bude konzistentní tak, aby žádný z dohlížených subjektů nebyl postupem ČNB znevýhodněn.

Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ČNB k tomuto tématu

Zdroj: ČNB

Výklad k obezřetnostní regulaci v rámci Otázek a odpovědí EK a EBA

Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) uveřejnil v srpnu 2019 na své webové stránce výklad k obezřetnostní regulaci v rámci Otázek a odpovědí EK a EBA (tzv. Single Rulebook Q&A) – dne 9. 8. 2018: QA 4391 (z oblasti účetnictví a auditu) a QA 4047, QA 4057, QA 4230, QA 4661 a QA 4681 (z oblasti silného ověření klienta a společné a bezpečné komunikace); přímé avízo EBA obsahující detailnější specifikaci nově uveřejněných Q&A je možné nastavit na webové stránce EBA

Zdroj: ČNB

30. srpna 2019

Evropské právní předpisy upravující přeshraniční nabízení fondů kolektivního investování publikovány v Úředním věstníku EU

Dne 12. července 2019 byly v Úředním věstníku Evropské unie publikovány:
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1156 ze dne 20. června 2019 o usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování a o změně nařízení (EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) č. 1286/2014, a
  • směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1160 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2009/65/ES a 2011/61/EU, pokud jde o přeshraniční distribuci subjektů kolektivního investování.

Cílem právní úpravy je podpořit integrovanější jednotný trh investičních fondů pomocí odstranění bariér, které ztěžují přeshraniční nabízení fondů kolektivního investování. Stávajícími hlavními překážkami jsou různorodé právní řády, které znesnadňují přehlednost zahraničních právních norem a přehlednost správních poplatků, které musejí správci vynaložit, chtějí-li fondy přeshraničně nabízet. Tato roztříštěnost v oblasti kapitálových trhů představuje výrazný demotivační prvek pro přeshraniční distribuci fondů.

Z toho důvodu je navrhováno, aby příslušné národní orgány vedly ústřední databázi, která by obsahovala přehled všech právních předpisů souvisejících s přeshraničním nabízením a jejich shrnutí v obvyklém jazyce pro oblast mezinárodních financí, včetně přehledu o správních poplatcích. Tyto informace od všech členských států budou poté dostupné na internetových stránkách v centrální databázi orgánu ESMA.

Dále je rovněž umožněno využívat institutu tzv. předběžného nabízení, které umožní správci fondu ověřit si zájem potenciálních investorů bez nutnosti usazení. Upraven je také denotifikační postup při ukončení činnosti fondu v hostitelském členském státě. Nově není dále požadována fyzická přítomnost v hostitelském členském státě s ohledem na tzv. kontaktní místo.

Bezprostředně použitelné a přímo závazné nařízení Evropské unie nabylo účinnosti dne 1. srpna 2019, s výjimkou některých článků, které se použijí od 2. srpna 2021. Směrnici Evropské unie je třeba transponovat do českého právního řádu do 2. srpna 2021.


Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu

Zdroj: MF

Sdělení ČNB o obecných pokynech EBA k odhadu LGD při hospodářském poklesu

Dne 6. března 2019 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví - EBA), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES - dále jen „nařízení o zřízení EBA“ – Obecné pokyny k odhadu ztrátovosti ze selhání pro případ hospodářského poklesu („odhad LGD při poklesu“) (dále jen „pokyny“).

Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili. Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA, že se těmito pokyny hodlá řídit.

Pokyny jsou vydány k čl. 181 nařízení (EU) č. 575/2013 (CRR). Mění obecné pokyny EBA pro odhad PD, odhad LGD a zacházení s nesplacenými expozicemi (EBA/GL/2017/16) a navazují na samostatné technické standardy - k metodologii posuzování IRB (EBA/RTS/2016/03) a zejména pak technické standardy ke specifikaci hospodářského poklesu (EBA/RTS/2018/04), podle nichž instituce určí příslušná období hospodářského poklesu pro uvažovaný druh expozice. Pokyny stanoví způsob promítnutí určeného hospodářského poklesu do parametru LGD, a to 3 možnými metodami, v závislosti na množství dostupných dat (podle pozorovaného dopadu poklesu na LGD, odhadovaného dopadu na jiné proměnné s využitím srážky nebo extrapolace, a nebo LGD stanoveného modelem následně zvýšeným o konzervativní marži). Pokyny specifikují i stanovení referenční hodnoty.

Pokyny jsou určeny příslušným orgánům podle čl. 4 odst. 2 bodu i) nařízení o zřízení EBA a finančním institucím ve smyslu čl. 4 odst. 1 téhož nařízení (resp. těm, které mají schválený pokročilý přístup IRB podle článku 143 CRR).

Plné znění Obecných pokynů k odhadu ztrátovosti ze selhání pro případ hospodářského poklesu (externí odkaz, pouze v angličtině) zahrnuje rovněž prováděcí shrnutí, odůvodnění a doprovodné dokumenty (Executive Summary, Background and rationale, Accompanying documents).

Pokyny nabývají účinnosti dne 1. ledna 2021. EBA nicméně následně po jejich uveřejnění rozhodl o posunutí konečného termínu pro implementaci změn v ratingových systémech v rámci přístupu IRB na konec roku 2021, resp. ve specifických případech samostatných ratingových modelů pro portfolia s nízkým počtem selhání, která podle finálního regulatorního rámce Basel III nebudou již způsobilá pro pokročilý IRB přístup, na konec roku 2023. ČNB oznámila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito pokyny v termínech dle požadavků EBA, tj. od 1. 1. 2022, resp. 1. 1. 2024.

Instituce by však měly v souladu s doporučením EBA postupovat při revizi ratingových systémů podle původních časových plánů, pokud je to proveditelné, tak, aby zdroje institucí i orgánů dohledu byly rovnoměrně využity. Je třeba rovněž uvážit, že většina změn bude považována za významné, a tudíž je třeba počítat s časem potřebným na jejich schválení orgánem dohledu.

Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ČNB k tomuto tématu

Zdroj: ČNB

9. srpna 2019

Vyhodnocení veřejné konzultace k novele zákona o platebním styku (adaptace nařízení CBPR)

Ministerstvo financí (MF) vyhodnotilo veřejnou konzultaci k novele zákona o platebním styku (adaptace nařízení CBPR). Cílem konzultace bylo získat názor odborné veřejnosti na změny zákona o platebním styku připravované Ministerstvem financí a zároveň umožnit odborné veřejnosti poukázat na to, jaké oblasti by mohl uvedený zákon řešit lépe.

Konzultační materiál k novele zákona o platebním styku (adaptace nařízení CBPR) byl publikován na webových stránkách Ministerstva financí dne 20. května 2019. Odpovědi na veřejnou konzultaci bylo možné zasílat do 24. června 2019.

Do veřejné konzultace se zapojilo celkem 19 subjektů. Odpovědi zaslal orgán dohledu, 5 profesních asociací, 4 banky, 2 platební instituce, 4 poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu, 1 akademik, 1 směnárník a 1 advokátní kancelář.

Ministerstvo financí získalo díky odpovědím na konzultaci podněty, které bude moci využít při přípravě novely zákona o platebním styku.

Ministerstvo financí děkuje všem, kteří se veřejné konzultace zúčastnili.

Dokumenty ke stažení

Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu

Zdroj: MF

Veřejná konzultace MF - Plánovaná legislativní opatření plynoucí z Koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice 2019-2023

Ministerstvo financí (MF) připravilo konzultaci k plánovaným legislativním opatřením plynoucím z Koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice 2019-2023, která byla 4. března 2019 schválena vládou ČR. Cílem konzultace je získat názor odborné veřejnosti na jednotlivá opatření a jejich potenciální podobu, která je v konzultačním materiálu obsažena.

V rámci konzultace je možné vyjádřit se k následujícím tématům:
  • Zavedení účtu dlouhodobých investic
  • Standardizace investičních dotazníků
  • Návrh webového rozcestníku
  • Sebecertifikace investorů (business angels)
  • Regulace crowdfundingových platforem nabízejících dluhopisy
  • Právní úprava jednodušší akciové společnosti
  • Překážky rozvoje peněžního trhu a sekuritizace
  • Zavedení alternativního účastnického fondu
  • Revize státní podpory penzijních fondů
  • Zavedení podfondů pro a.s. a k.s.i.l.
  • Zachování časového testu při přechodu mezi podfondy SICAVu
  • Podpora využívání formátu XML exekutory
  • Podpora obchodování s korporátními dluhopisy
  • Svěřenské fondy jako investiční fondy

Vaše případné připomínky zasílejte do 16. září 2019 na adresu ales.kralik(zavináč)mfcr.cz.

Dokumenty ke stažení

Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu

Zdroj: MF

1. srpna 2019

Uveřejněno úplné znění nařízení (EU) č. 575/2013 (CRR)

V Úředním věstníku EU (Official Journal) bylo uveřejněno úplné znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 (úplné znění platné od 27. června 2019; nezohledňuje ustanovení účinná po tomto datu).

Aktualizace seznamu kapitálových nástrojů CET1

Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA) vydal aktualizovaný seznam kapitálových nástrojů, které kompetentní dohledové autority v EU klasifikovaly jako nástroje kmenového kapitálu (Common Equity Tier 1, CET1).

Výklad k obezřetnostní regulaci v rámci Otázek a odpovědí EBA

Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) uveřejnil v červenci 2019 na své webové stránce výklad k obezřetnostní regulaci v rámci Otázek a odpovědí EK a EBA (tzv. Single Rulebook Q&A) – dne 12. 7. 2019: QA 2368, QA 4189, QA 4208, QA 4276 a QA 4537 (z oblasti dohledového výkaznictví), dne 19. 7. 2019: QA 4231(z oblasti bezpečnostních opatření ohledně operačního a bezpečnostního rizika), QA 4055 a QA 4042 (z oblasti silného ověření klienta a společné a bezpečné komunikace, včetně přístupu), QA 3832 (z oblasti úvěrového rizika), QA 3931 (z oblasti účetnictví a auditu) a QA 4025 (z oblasti sekuritizace a krytých dluhopisů), dne 26. 7. 2019: QA 3376, QA 3576 a QA 4207 (z oblasti úvěrového rizika) a QA 2412, QA 3069, QA 3150, QA 3191, QA 3197, QA 3221, QA 3222, QA 4291, QA 4292, QA 4293, QA 4428 a QA 4459 (z oblasti dohledového výkaznictví); přímé avízo EBA obsahující detailnější specifikaci nově uveřejněných Q&A je možné nastavit na webové stránce EBA.

Zdroj: ČNB

Uveřejňování ČNB podle směrnic EU

Česká národní banka (ČNB) uveřejnila údaje, které uveřejňují orgány dohledu členských států v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a prováděcím nařízením Komise (EU) č. 650/2014 ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/912.

Úvěrové instituce a investiční podniky

Důležitost transparentnosti a zodpovědnosti orgánů dohledu je zdůrazňována Basilejským výborem pro bankovní dohled i evropskou legislativou, konkrétně směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, v platném znění („CRD“) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění („CRR“).

Směrnice CRD stanoví v čl. 143 odst. 1 a čl. 144 požadavky na uveřejňování informací orgány dohledu členských států. Technické detaily k uveřejňování stanoví prováděcí nařízení Komise (EU) č. 650/2014 ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/912, jehož cílem je zejména zajištění jednotnosti a srovnatelnosti uveřejňovaných informací mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie.


Uveřejňované informace:

Tabulky s informacemi v jednotlivých sekcích budou identicky implementovány na internetových stránkách národních orgánů dohledu členských států Evropské unie. Internetová stránka EBA bude sloužit jako centrální elektronický sklad a bude umožňovat rychlé a snadné porovnání relevantních informací a statistických údajů (externí odkaz).

Pojišťovny a zajišťovny

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (dále jen „směrnice Solventnost II“) stanoví v článku 31, odst. 2 požadavky na uveřejňování informací orgány dohledu členských států. Detaily týkající se uveřejňování blíže specifikuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2451 ze dne 2.12.2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o šablony a struktury zveřejňování specifických informací orgány dohledu v souladu se směrnicí Solventnost II.

Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ČNB k tomuto tématu