iCompllex Blog: září 2015

30. září 2015

Konzultační dokument ESMA k RTS týkajícím se zavedení European Single Electronic Format

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) vydal dne 25. září 2015 konzultační dokument k regulatorním technickým standardům týkajícím se zavedení European Single Electronic Format (ESEF).

Směrnice 2013/50/EU (Amended Transparency Directive) požaduje, aby emitenti nástrojů kotovaných na regulovaných trzích připravovali své účetní závěrky v jednotném evropském elektronickém formátu od 1. ledna 2020. Cílem má být zajištění snazší formy předkládání finančních výkazů emitenty a usnadnění dostupnosti údajů pro investory a regulátory.

Konzultační dokument uvádí posouzení současného způsobu elektronického předkládání reportů a zkoumá možnosti pro další vývoj, pokud jde o zavedení ESEF.

Příspěvky a komentáře lze zasílat do 24. prosince 2015 prostřednictvím webového formuláře

Na tomto odkazu naleznete konzultační dokument ESMA k zavedení ESEF
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu

29. září 2015

Technické standardy ESMA k MiFID II/MiFIR, MAR a CSDR

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) vydal dne 28. září 2015 finální technické standardy (TS) k:

MiFID II

Pravidla navržená ESMA přenesou většinu non-equity produktů pod robustní regulatorní režim a přesunou významnou část OTC obchodů na regulované platformy. Klíčová pravidla zavádějí:

Bezpečnější a účinnější trhy

testování, zda spekulativní investice nefinančních institucí jsou tak významné, aby měly podléhat pravidlům regulace MiFID II;
rozsahy pro nový režim limitů pozic komoditních derivátů;
pravidla pro vysokofrekvenční obchodování stanovující přísný seznam organizačních požadavků na investiční firmy a obchodní systémy;
ustanovení upravující nediskriminační přístup k centrálním protistranám (CCPs), obchodním systémům a benchmarkům;
předpisy vyžadující, aby obchodní systémy nabízely data za přiměřených obchodních podmínek;

Vyšší transparenci

prahové hodnoty pro před- a po-obchodní transparenci rozšířenou na akciové instrumenty, dluhopisy, deriváty, strukturované finanční produkty a emisní povolenky;
nově zavedené hodnocení likvidity pro neakciové instrumenty;
nově zavedená povinnost obchodovat akcie a určité typy derivátů pouze na regulovaných trzích
objemový limit pro omezení nelegálních obchodů a úprava použití výjimek z předobchodní transparence pro akciové nástroje;
nově zavedené požadavky na reporting o komoditních derivátech; a

Zvýšení ochrany investorů

posílení zásad best execution pomocí transparence a zveřejňování informací

MAR

Pravidla navržená ESMA posílí existující regulatorní rámce proti zneužívání trhu rozšířením své působnosti nad nové trhy a platformy. TS se zaměřují na:

podmínky, za kterých nejsou transakce v rámci zpětných odkupů a stabilizačních opatření považovány za zneužití trhu;
specifické požadavky na oznamování podezřelých pokynů a transakcí;
pravidla pro zveřejňování insider informací;
specifické formáty pro stanovení insider seznamů a pro oznamování a zveřejňování manažerských transakcí; a
specifická ujednání o tom, jak prezentovat investiční doporučení a další informace doporučující nebo navrhující investiční strategii.

CSDR

CSDR harmonizuje fungování centrálních depozitářů v EU.

Harmonizované požadavky

požadavky na spolupráci mezi jednotlivými dohledovými autoritami;
požadavky pro uznávání CSDs ze třetích zemí;
požadavky na CSDs v EU týkající se nástrojů monitorování rizik, evidence, investiční politiky, pravidel rekonciliace;
požadavky na nediskriminační přístup k CSDs pro tržní účastníky, emitenty, CCPs a obchodní systémy; a

Reporting o internalizovaném vypořádání

požadavky na oznamování internalizovaného vypořádání národním regulátorům.

Související dokumenty

Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu

Stanovisko EBA k záměru EC změnit ITS k nástrojům sledování dodatečné likvidity

Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA) vydal dne 25. září 2015 Stanovisko pro Evropskou komisi, ve kterém nesouhlasí s jejími pozměňovacími návrhy k odstranění pásem splatnosti z návrhu Implementačních technických standardů EBA k nástrojům sledování dodatečné likvidity. Nicméně EBA podporuje změnu navrhovanou Evropskou komisí, pokud jde o datum platnosti ITS z 1. července 2015 na 1. ledna 2016.

Návrhy ITS k nástrojům sledování dodatečné likvidity byl vytvořen na základě ustanovení článku 415(3)(b) nařízení CRR a byl schválen evropskou komisí 18. prosince 2013.

Na tomto odkazu naleznete Stanovisko EBA pro Evropskou komisi
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu EBA k tomuto tématu

22. září 2015

V úředním věstníku EU zveřejněna nařízení doplňující nařízení CRR týkající se proticyklické kapitálové rezervy a akciových expozic v rámci přístupu IRB

V Úředním věstníku EU (Official Journal) bylo dne 19. září 2015 zveřejněno

Nařízení komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2015/1555, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro zpřístupňování informací týkajících se dodržování požadavku na proticyklickou kapitálovou rezervu ze strany institucí v souladu s článkem 440, a
Nařízení komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2015/1556, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro přechodné zacházení s akciovými expozicemi v rámci přístupu IRB

Nařízení vstupují v platnost 9. října 2015.

Konzultace EBA k harmonizaci definice defaultu podle CRR

Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA) vydal dne 22. září 2015 konzultační dokument k návrhu Obecných pokynů upravujících definici defaultu podle CRR.

Stanovení a harmonizace definice defaultu v EU je nutné pro správné stanovování a uplatňování kapitálových požadavků.

Současně EBA vydal také dokument Quantitative Impact Assessment, ke kterému je taktéž možné zaslat komentáře.

Obecné pokyny byly vytvořeny na základě požadavku článku 187 Nařízení CRR.

Příspěvky a komentáře k Obecných pokynům lze zasílat prostřednictvím webového formuláře a k Quantitative Impact Assessment prostřednictvím šablony do 22. ledna 2016

Na tomto odkazu naleznete konzultační dokument k návrhu Obecných pokynů upravujících definici defaultu
Na tomto odkazu naleznete dokument Quantitative Impact Assessment
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu EBA k tomuto tématu

21. září 2015

Technické standardy ESMA o sankcích a opatřeních podle UCITS V

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) doručil dne 18. září 2015 Evropské komisi ke schválení Implementační technické standardy (ITS) o sankcích a opatřeních podle UCITS V.

Směrnice UCITS V požaduje, aby národní dohledové orgány poskytovaly orgánu ESMA každoročně souhrnné informace o všech sankcích a opatřeních, která uložily společnostem a osobám za protiprávní jednání podle UCITS. Kromě toho, pokud národní dohledový orgán jakoukoliv správní sankci nebo opatření zveřejní, musí nahlásit tuto informaci orgánu ESMA v době zveřejnění.

Tyto technické standardy stanovují postupy a formuláře pro prodávání informací národními dohledovými orgány orgánu ESMA.

Směrnice UCITS V a tyto technické standardy mají být účinné od 18. března 2016.

Na tomto odkazu naleznete ITS ESMA o sankcích a opatřeních podle UCITS V
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu

18. září 2015

Úřední sdělení ČNB k výkonu činnosti bank a spořitelních a úvěrních družstev – expozice vůči České národní bance uznatelné pro účely ukazatele krytí likvidity

Ve věstníku ČNB bylo uveřejněno Úřední sdělení České národní banky ze dne 10. září 2015 k výkonu činnosti bank a spořitelních a úvěrních družstev – expozice vůči České národní bance uznatelné pro účely ukazatele krytí likvidity.

16. září 2015

Ministerstvo financí předkládá vládě návrh zákona o úvěru pro spotřebitele

Ministerstvo financí (MF) předložilo vládě návrh zákona o úvěru pro spotřebitele. Navržená nová právní úprava současně představuje transpozici Směrnice 2014/17/EU o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení (MCD), která upravuje hypoteční úvěry, dosud z úpravy spotřebitelských úvěrů vyloučené. Termínem pro transpozici této směrnice je 21. březen 2016. Kromě splnění závazků plynoucích z evropské legislativy je hlavním cílem zákona zvýšení kredibility tuzemského trhu retailových úvěrových služeb a omezení nekalých praktik u nebankovních subjektů sjednávajících úvěry pro spotřebitele.

Sjednocení regulace

Nový zákon uceleně pokrývá všechny typy spotřebitelských úvěrů – od klasických hotovostních úvěrů, přes kreditní karty, nákupy zboží na splátky až po hypotéky a jiné úvěry, kterých se dosud zákon o spotřebitelských úvěrech netýkal (tj. úvěry na bydlení a tzv. mikropůjčky). Zákon o úvěru pro spotřebitele by tak měl do budoucna představovat komplexní úpravu distribuce retailových úvěrových produktů. Zákon kromě produktové oblasti rovněž sjednocuje institucionální prvky regulace, tj. mimo jiné stanoví v sektoru úvěrů jednotné podmínky získání podnikatelského oprávnění, upraví proces registrace regulovaných subjektů a výkonu dohledu nad nimi, či vymezí jednotná pravidla ověřování odbornosti pro osoby jednající se spotřebiteli.

Posílení ochrany spotřebitele

Zákon zavádí řadu prvků, které oproti současnosti významně posilují pozici spotřebitele. Ten bude mít nově například možnost splatit svůj dluh kdykoli a poskytovatel bude mít právo pouze na tzv. účelně vynaložené náklady, které mu v souvislosti s předčasným splacením objektivně vzniknou. V těžkých životních situacích, například při dlouhodobé nemoci, bude předčasné splacení úvěru na bydlení zcela zdarma. Zákon také omezuje sankce za pozdní splátku úvěru. Zároveň se posiluje odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru. Úvěr by měl být poskytnut jen tomu, kdo jej bude schopen ze svých příjmů řádně splácet. Pokud tuto schopnost poskytovatel neprověří, bude smlouva o úvěru neplatná a spotřebitel nebude muset platit žádný úrok a dokonce dostane již zaplacené úroky zpět. Jistinu splatí podle svých možností.

Zpřísnění pravidel podnikání pro nebankovní subjekty

Nová úprava řeší rovněž závažné a systémové problémy v sektoru nebankovních poskytovatelů a zprostředkovatelů úvěrů. Jedná se zejména o nekalé obchodní praktiky a nízkou odbornost a důvěryhodnost některých distributorů úvěrů. Ministerstvo financí významně zvyšuje nároky na nebankovní subjekty pro jejich podnikání v oblasti úvěrů. Dosud je toto podnikání živností, kterou může vykonávat prakticky kdokoli (nyní více než 60 tisíc osob), na které nelze efektivně dohlížet. Návrh reguluje vstup do odvětví u zprostředkovatelů a nebankovních poskytovatelů úvěrů a klade vyšší nároky na jejich odbornost. Její úroveň bude nyní stejná jak pro bankovní, tak pro nebankovní prodej úvěrů. Zákon také přesouvá licencování a dohled nad všemi poskytovateli a zprostředkovateli úvěrů na Českou národní banku. ČNB již nyní dohlíží na všechny ostatní sektory na finančním trhu a bude vybavena i silnějšími pravomocemi udílet při porušení zákona pokuty a jiné sankce.

Materiály ke stažení

zákon o úvěru pro spotřebitele

návrh
důvodová zpráva:

vypořádací tabulky:

zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o úvěru pro spotřebitele

návrh:

důvodová zpráva
vypořádací tabulka

Na tomto odkazu naleznete kompletní text tiskové zprávy MF k tomuto tématu

Zdroj: MF

V Úředním věstníku zveřejněno Nařízení (EU) č. 2015/1515 upravující nařízení EMIR

V Úředním věstníku EU (Official Journal) bylo dne 15. září 2015 zveřejněno prováděcí Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2015/1515 ze dne 5. června 2015, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o prodloužení přechodných období týkajících se složek penzijního systému.

Na tomto odkazu naleznete Nařízení Komise v přenesené pravomoci č. 2015/1515

14. září 2015

Na schůzi PSP ČR zařazen návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, byl dne 21. srpna 2015 předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a je evidován jako sněmovní tisk 571. Dne 3. září 2015 bylo projednávání návrh zákona doporučeno a navrženo jako bod 41. na pořad 31. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, která bude probíhat od 15. září 2015. Text návrhu zákona, včetně důvodové zprávy a vyznačení navrhovaných změn, je možné na webových stránkách Sněmovny (viz odkaz výše), tento se však shoduje s textem, který byl na webu Sněmovny publikován 19. srpna 2015.

Hlavním cílem návrhu je dosažení souladu právních předpisů ČR a EU, implementace evropských předpisů do českého právního řádu, dosažení proporcionality mezi právy a povinnostmi akcionářů ve vztahu k emitentovi a harmonizace právní úpravy správních poplatků v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Novela zákona přispěje k vyšší atraktivitě fondového podnikání a českého kapitálového trhu a zajistí jeho lepší fungování při současném zvýšení ochrany spotřebitele. Návrh zákona obsahuje převážně změny, jimiž se sleduje implementace evropských právních předpisů, konkrétně revidované transparenční směrnice, směrnice Omnibus II, nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů a směrnice UCITS V, reviduje a precizuje výkladové nejasnosti ohledně některých stávajících transpozičních ustanovení.

Na tomto odkazu naleznete kompletní text tiskové zprávy MF k tomuto tématu

Zdroj: MF

Zákon implementující regulatorní rámce MiFID II předložen vládě

Ministerstvo financí (MF) dne 9. září 2015 předložilo vládě návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony.

Návrh zákona obsahuje převážně změny, jimiž se sleduje implementace několika nově přijatých unijních předpisů na úseku kapitálového trhu, konkrétně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (MiFID II), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů (MiFIR), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu (MAR) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU o trestních sankcích za zneužívání trhu (CSMAD). Nová pravidla by se měla aplikovat od 3. ledna 2017 (MiFID II a MiFIR), respektive od 3. července 2016 (MAR a CSMAD).

Návrhem zákona se mění:

zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů a
zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.

V obecné rovině má navrhovaný právní rámec přispět k vyšší efektivitě a transparentnosti podnikání na úseku finančního trhu. V reakci na technický pokrok v této oblasti se zavádí nová obchodní platforma v podobě organizovaného obchodního systému a reguluje se vysokofrekvenční obchodování. Úpravou informačních povinností uložených regulovaným subjektům a pravidel jednání se zákazníky se zvyšuje ochrana investorů. Zásadně přepracována je právní úprava investičních zprostředkovatelů. Nová opatření dále harmonizují a zpřísňují správní trestání.

Odborné veřejnosti se pro informaci předkládají příslušné materiály ve verzi předložené do vlády. Případná vyjádření k návrhu zákona lze zaslat do 30. září 2015 na e-mailovou adresu kapitalovy.trh(zavináč)mfcr.cz.

Dokumenty ke stažení

Na tomto odkazu naleznete kompletní text tiskové zprávy MF k tomuto tématu

Zdroj: MF

Návrh vyhlášky ČNB o předkládání výkazů pojišťovnami a zajišťovnami České národní bance

Česká národní banka (ČNB) zveřejnila návrh vyhlášky o předkládání výkazů pojišťovnami a zajišťovnami České národní bance a odůvodnění.

Termín pro připomínkové řízení je do 29. září 2015.

4. září 2015

Sdělení ČNB o obecných pokynech k metodám výpočtu příspěvků do systémů pojištění vkladů

Dne 28. května 2015 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 – Obecné pokyny k metodám výpočtu příspěvků do systémů pojištění vkladů (dále jen „pokyny“).

Česká národní banka (ČNB) potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení č. 1093/2010, že se těmito pokyny hodlá řídit.

Pojištění vkladů v EU a stanovení příspěvků do systémů pojištění vkladů se řídí obecně směrnicí č. 94/19/EU. Tuto směrnici nahrazuje směrnice č. 2014/49/EU ze 16. 4. 2014, o systémech pojištění vkladů (dále je „směrnice DGS II“). Protože směrnice DGS II nevymezuje detailně proces výpočtu příspěvků, vydal EBA na základě zmocnění v čl. 13 odst. 3 směrnice DGS II tyto pokyny, které specifikující metody výpočtu příspěvků podle odst. 1 a 2 daného článku. Pokyny se vztahují na příslušné orgány a určené orgány definované v čl. 2 odst. 1 bod 17 a 18 směrnice DGS II. Pokyny vymezují obecný postup, základní parametry a pravidla, která je třeba respektovat při stanovení výše rizikově vážených příspěvků úvěrových institucí do systému pojištění vkladů.

Plné znění Obecných pokynů k metodám výpočtu příspěvků do systémů pojištění vkladů zahrnuje rovněž prováděcí shrnutí, odůvodnění a doprovodné dokumenty (Executive Summary, Background and rationale, Accompanying documents).

Směrnice DGS II stanovuje povinnost vybírat rizikově vážené příspěvky, a to minimálně 1x ročně. Na základě čl. 20 odst. 1 pododst. 3 směrnice DGS II vyjádřila ČNB záměr postupovat v souladu s pokyny nejpozději do 31. 5. 2016.

ČNB bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito pokyny.

Na tomto odkazu naleznete kompletní text zprávy ČNB

3. září 2015

Odpověď ČNB na kvalifikovaný dotaz, jak a kdy musí pojišťovna zpřístupnit osobám oprávněným z pojistné smlouvy spis vedený k likvidaci pojistné události

Česká národní banka (ČNB) uveřejnila odpověď na kvalifikovaný dotaz, jak a kdy musí pojišťovna zpřístupnit osobám oprávněným z pojistné smlouvy spis vedený k likvidaci pojistné události.

Konkrétní znění kvalifikovaného dotazu: Kdy a kde má oprávněná osoba právo nahlížet do likvidačního spisu pojišťovny?

Odpověď ČNB:
Právo nahlížet do spisu pojišťovny vedeného k nahlášené škodné, resp. pojistné, události (v praxi známý jako „likvidační spis“) je upraveno v § 129a ZPoj a navazuje na povinnost pojistitele provést šetření nahlášené škodné události a sdělit výsledky šetření osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění (§ 2796 a 2797 OZ). Na základě žádosti této osoby je pojišťovna povinna písemně zdůvodnit výši pojistného plnění, popřípadě důvody pro zamítnutí práva na pojistné plnění. Oprávněná osoba může podle § 129a ZPoj písemně požádat o nahlédnutí do spisu a případně si z něj činit za úplatu výpisy nebo kopie. Vzhledem k tomu, že ZPoj ani OZ neřeší místo a čas nahlížení do spisu, je možné aplikovat obecná ustanovení OZ o místě a čase plnění dluhu (v tomto případě nepeněžitého).

I. Kdy se likvidační spis zpřístupní

Pojišťovna je povinna umožnit oprávněné osobě nahlížet do spisu po ukončení šetření pojistné události (§ 129a odst. 1 ZPoj). Šetření je ukončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila nárok na pojistné plnění (§ 2797 odst. 1 OZ).

Není-li lhůta pro zpřístupnění spisu dohodnuta v pojistné smlouvě nebo jinak, je pojišťovna povinna umožnit přístup do spisu bez zbytečného odkladu po té, co po ukončení šetření obdržela písemnou žádost oprávněné osoby o takové nahlédnutí.

Možnost odmítnutí nahlížení do spisu je omezena pouze na případy, kdy by nahlížení mohlo vést k ohrožení řízení o trestném činu nebo projednání správního deliktu, a to za předpokladu písemného nesouhlasu příslušného orgánu (§ 129a odst. 2 ZPoj).

II. Kde se likvidační spis zpřístupní

Pojišťovna umožní nahlédnutí do spisu podle § 129a ZPoj v místě

uvedeném pro tyto účely v pojistné smlouvě nebo pojistných podmínkách,
závodu nebo provozovny (v praxi obvykle označované jako „pobočka“ nebo „kancelář“), kde byla uzavřena pojistná smlouva, pokud pojistná smlouva ani pojistné podmínky místo nahlížení výslovně nestanoví jinak a pojistná smlouva byla uzavřena v závodě nebo v provozovně pojišťovny, nebo
sídla pojišťovny, pokud se neuplatní žádná z výše uvedených možností

Výše uvedené principy se uplatní i ve vztahu k pojistným smlouvám uzavřeným prostřednictvím prostředku komunikace na dálku nebo prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele.

V případě, kdy oprávněná osoba není ve smluvním vztahu s pojišťovnou a uplatňuje pouze nárok na pojistné plnění (např. poškozený v případě pojištění odpovědnosti s přímým nárokem vůči pojišťovně), platí výše uvedené také. Ujednání v pojistné smlouvě nebo pojistných podmínkách nesmějí toto zákonné právo oprávněné osoby vylučovat nebo zkracovat (taková ujednání by byla v rozporu se kogentním ustanovením ZPoj).

Obecně ve vztahu ke spotřebiteli platí, že ujednání o nahlédnutí do spisu uvedené ve smlouvě nebo pojistných podmínkách nesmí být ve vztahu ke spotřebiteli nepřiměřené (§ 1812 OZ a následující). Jako vhodné se jeví například umožnění nahlédnutí do spisu v obvyklé provozní době na pobočce nebo v kanceláři pojišťovny, která je nejblíže bydlišti oprávněné osoby žádající o takové nahlédnutí.

Na tomto odkazu naleznete kompletní znění odpovědi ČNB na kvalifikovaný dotaz

2. září 2015

Odpověď ČNB na kvalifikovaný dotaz, zda se limity pro investování do jiných fondů fondů uplatní i na podřízený investiční fond (feeder fund)

Česká národní banka (ČNB) uveřejnila odpověď na kvalifikovaný dotaz, zda se limity pro investování do jiných fondů fondů uplatní i na podřízený investiční fond (feeder fund).

Konkrétní znění kvalifikovaného dotazu: Může standardní podřízený fond investovat do takového řídícího standardního fondu, který investuje více než 10 % majetku do jiných fondů kolektivního investování?

Odpověď ČNB:
Standardní fond může investovat do cenných papírů vydávaných jiným fondem kolektivního investování jen při splnění určitých podmínek. Z § 10 odst. 1 nařízení vlády č. 234/2013 Sb. vyplývá omezení, podle kterého standardní fond nesmí investovat do takového fondu, kterým sám investuje více než 10 % majetku do jiného fondu kolektivního investování.

Omezení však nedopadá na podřízený (feeder) standardní fond. Podřízený standardní fond podle § 246 odst. 1 ZISIF a § 2 odst. 2 nařízení vlády investuje výlučně do cenných papírů řídícího (master) standardního fondu a doplňkových hodnot, vymezených jako vklady a finanční deriváty sloužící k efektivnímu obhospodařování majetku. Pravidla k omezení kaskádového efektu uvedená v § 10 a 11 nařízení vlády (a další pravidla pro skladbu majetku a způsob rozkládání rizik standardního fondu uvedená v části druhé nařízení vlády) se do investování podřízeného standardního fondu promítnou pouze zprostředkovaně, skrze investování řídícího standardního fondu. Podřízený standardní fond proto může investovat i do takového řídícího standardního fondu, který investuje více než 10 % majetku do jiných fondů kolektivního investování ve smyslu § 10 odst. 1 nařízení vlády.

Uvedené závěry zcela odpovídají smyslu master-feeder struktur standardních fondů, tj. umožnit podřízenému standardnímu fondu investovat v souladu s pravidly UCITS fondů nepřímo, prostřednictvím master fondu. Opačný závěr by vedl k omezení možnosti řídícího standardního fondu využívat limitů pro realizování investiční politiky srovnatelně s ostatními standardními fondy.

Na tomto odkazu naleznete kompletní odpověď ČNB na kvalifikovaný dotaz

Zdroj: ČNB

1. září 2015

Návrh vyhlášky ČNB, kterou se mění vyhláška č. 426/2013 Sb. o předkládání výkazů spořitelními a úvěrními družstvy České národní bance

Česká národní banka (ČNB) zveřejnila Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 426/2013 Sb. o předkládání výkazů spořitelními a úvěrními družstvy České národní bance, včetně odůvodnění a úplného znění.

Připomínkové řízení je do 22. září 2015.

Konzultační dokument ESMA s návrhy někerých zbývajících implementačních technických standardů k MiFID II

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) vydal dne 31. srpna 2015 konzultační dokument s návrhy některých zbývajících implementačních technických standardů (ITS) k MiFID II.

Konzultační dokument pokrývá následující oblasti:

pozastavení a vyřazení finančního nástroje z obchodování v obchodním systému

oznamování a poskytování informací poskytovatelům služeb hlášení údajů (data reporting services providers)

týdenní souhrnná hlášení o komoditních derivátech, emisních povolenkách a derivátech z nich odvozených

Závěrečná část konzultačního dokumentu uvádí znění návrhů:

ITS 1 týkajícího se formátu a načasování komunikace a zveřejňování informací o pozastavení a vyřazení finančního nástroje z obchodování na regulovaném trhu, MTF nebo OTF

ITS 2 upravující čl. 61(5) MiFID II a týkající se procesu autorizace poskytovatele služeb hlášení údajů

ITS 3 týkajícího se formátu a načasování pravidelných týdenních reportů o celkové pozici

Příspěvky a komentáře lze zasílat do 31. října 2015 prostřednictvím webového formuláře

Na tomto odkazu naleznete konzultační dokument ESMA
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu