iCompllex Blog: srpna 2016

30. srpna 2016

Zahájeno mezirezortní připomínkové řízení k návrhům vyhlášek podle nových zákonů souvisejících s poskytování spotřebitelského úvěru

Česká národní banka (ČNB) zahájila mezirezortní připomínkové řízení k návrhům vyhlášek podle zákona č. 257/2016 Sb. a zákona č. 258/2016 Sb. souvisejících s poskytování spotřebitelského úvěru. Jde o tyto návrhy vyhlášek:

návrh vyhlášky o odborné způsobilosti pro distribuci spotřebitelského úvěru,
návrh vyhlášky o žádostech, oznámeních a předkládání výkazů podle zákona o spotřebitelském úvěru,
návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, ve znění vyhlášky č. 31/2014 Sb. a vyhlášky č. 233/2014 Sb.

Mezirezortní připomínkové řízení k výše uvedeným návrhům vyhlášek končí 16. 9. 2016.

26. srpna 2016

V Úředním věstníku zveřejněno Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401 týkající se ozdravných postupů a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků

V Úředním věstníku EU (Official Journal) bylo dne 23. srpna 2016 zveřejněno Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401 ze dne 23. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, pokud jde o regulační technické normy pro metodiky a zásady týkající se ocenění závazků vzniklých z derivátů

Nařízení vstupuje v platnost 12. září 2016.

V Úředním věstníku zveřejněno Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1400 upřesňující minimální prvky plánu reorganizace podnikatelské činnosti a minimální obsah zpráv o pokroku při provádění tohoto plánu

V Úředním věstníku EU (Official Journal) bylo dne 23. srpna 2016 zveřejněno Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1400 ze dne 10. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se upřesňují minimální prvky plánu reorganizace podnikatelské činnosti a minimální obsah zpráv o pokroku při provádění tohoto plánu

Nařízení vstupuje v platnost 12. září 2016.

24. srpna 2016

Nové sankce OSN vůči Středoafrické republice

Na základě svého Metodického pokynu č. 5 ze dne 9. února 2016 Finanční analytický útvar informuje, že Sankční výbor Rady bezpečnosti OSN zřízený podle rezoluce č. 2127 (2013), zařadil dne 23. srpna 2016 na sankční seznam OSN následující 2 fyzické osoby, vůči nimž se uplatní opatření ke zmrazení majetku podle čl. 8 rezoluce RB OSN č. 2262 (2016):

Fyzické osoby

CFi.010 Name: 1. ALI 2. KONY Name (original script): na
CFi.011 Name: 1. SALIM 2. KONY Name (original script): na

Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu

Zdroj: MF

23. srpna 2016

Úřední sdělení ČNB k výkonu činnosti na finančním trhu – cloud computing

Dne 23. srpna 2016 bylo uveřejněno Úřední sdělení České národní banky ze dne 19. srpna 2016 k výkonu činnosti na finančním trhu – cloud computing

Úřední sdělení se týká banky, spořitelního a úvěrního družstva, tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny. Úřední sdělení je však využitelné jako metodická pomůcka i dalšími osobami, které podléhají dohledu ČNB.

Účelem tohoto úředního sdělení je informovat o přístupu ČNB k využívání cloud computingu dohlíženými subjekty při výkonu dohledu nad finančním trhem.

ČNB potvrzuje, že právní předpisy upravující výkon činnosti na finančním trhu nezakazují využívání cloud computingu. Využívání cloud computingu v rámci řídicího a kontrolního systému subjektu je považováno za outsourcing.

Při využívání cloud computingu poskytovatelem finančních služeb a při výkonu jeho dohledu se uplatňuje zásada přiměřenosti. Podle zásady přiměřenosti není poskytovatel finančních služeb oprávněn zcela vyloučit uplatnění kteréhokoli z pravidel obsažených v právních předpisech, ale způsob jejich uplatnění by měl odpovídat povaze, rozsahu a komplexnosti dotčených činností, souvisejícím rizikům a dalším relevantním okolnostem případu.

ČNB posuzuje při výkonu dohledu nad subjektem využívajícím cloud computing zejména, zda tento subjekt

ve svých vnitřních předpisech, strategiích a reálných pracovních postupech a procesech upravuje a zohledňuje zásady a specifika využívání cloud computingu
je schopen ve vztahu k poskytovali služeb cloud computingu uplatňovat v přiměřené míře zákonné požadavky vztahující se na oblast outsourcingu
identifikuje a řídí rizika spojená s využíváním cloud computingu především potom různé aspekty operačního rizika

19. srpna 2016

Třetí veřejná konzultace k transpozici směrnice o platebních službách na vnitřním trhu (16. srpna 2016 - 6. září 2016)

Ministerstvo financí (MF) dne 16. srpna 2016 zahájilo třetí veřejnou konzultaci k transpozici Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES.

Ke konzultaci se předkládá pracovní návrh čtvrté a šesté části zákona o platebním styku (§ 135 až 206) a § 223 až 226. Zbývající části zákona již byly předmětem druhé veřejné konzultace; jejich znění přikládáme z důvodu přehlednosti a upozorňujeme, že dosud nebyly v závislosti na výsledcích druhé konzultace upraveny. Ustanovení, ke kterým již proběhla konzultace, jsou odlišena barevně. Výsledný návrh zákona zohledňující veškeré proběhlé konzultace by měl být k dispozici do konce září 2016.

Ministerstvo financí děkuje za jakékoliv připomínky, návrhy a podněty k návrhu části čtvrté a šesté části zákona o platebním styku (§ 135 až 206) a § 223 až 226.

Odborná veřejnost může zaslat své připomínky prostřednictvím komentářů v textu návrhu zákona či prostřednictvím samostatného dokumentu na adresu platebni.sluzby[at]mfcr.cz, a to nejpozději do úterý 6. září 2016.

Dokumenty ke stažení

Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu

Zdroj: MF

Zahájení meziresortního připomínkového řízení a veřejná konzultace k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, a další související zákony

Ministerstvo financí (MF) předložilo dne 4. srpna 2016 do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění:

zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Důvodem pro předložení návrhu zákona je zejména potřeba odstranit nedostatky ve stávající právní úpravě hypotečních zástavních listů, která je zastaralá a neodráží trendy nejen západní, ale i východní Evropy. Ve stávající právní úpravě absentuje celá řada právních ustanovení a institutů, které jsou v právních řádech vyspělých evropských států zakotveny. To má za následek nižší atraktivitu emise hypotečních zástavních listů českými bankami oproti obdobným cenným papírům, které emitují zahraniční konkurenční hráči na trhu. Tyto nedostatky právní úpravy se dotýkají vydávání hypotečních zástavních listů na domácím, ale i zahraničním trhu a mohou mít zásadní negativní dopady pro celý bankovní a finanční sektor.

Předložený návrh zákona není transpoziční, jedná se o národní legislativní úpravu, která však plně respektuje evropské právní předpisy a je plně v souladu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají z jejího členství v Evropské unii.

Odborné veřejnosti se pro informaci předkládají příslušné materiály ve verzi předložené do vnějšího připomínkového řízení. Případná vyjádření k návrhu zákona lze zaslat do 1. září 2016 na elektronickou adresu ales.kralik(zavináč)mfcr.cz.

Dokumenty ke stažení

Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu

Zdroj: MF

Konzultační dokument EBA k návrhu RTS k silnější autentikaci zákazníků a bezpečnější komunikaci dle PSD2

Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA) vydal dne 12. srpna 2016 konzultační dokument k návrhu Regulatorních technických standardů (RTS), které upravují silnější autentikaci zákazníků a bezpečnější komunikaci dle Směrnice 2015/2366 o platebních službách na vnitřním trhu (PSD2).

RTS byly vytvořeny na základě požadavku čl. 98 PSD2.

Příspěvky a komentáře lze zasílat do 12. října 2016 prostřednictvím webového formuláře.

Na tomto odkazu naleznete konzultační dokument k návrhu RTS
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu EBA k tomuto tématu

EBA publikovala svůj názor na návrh Komise, aby virtuální měny byly předmětem regulace praní špinavých peněz

Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA) vydal dne 11. srpna 2016 svůj názor k návrhu Evropské Komise, aby virtuální měny byly předmětem regulace Směrnice 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (4AMLD).

EBA vítá návrh Komise podřadit virtuální měny, jejich burzy a custodiany pro předmět uvedené Směrnice a přidává několik vlastních doporučení s clem jednotné implementace a dohledu. EBA považuje toto za důležitý krok k omezení rizika praní špinavých peněz a financování terorismu. Nicméně EBA podotýkám, že je třeba vyjasnit předmětné doplnění Směrnice a že příslušné dohledové orgány by měly být vybaveny dostatečnými nástroji, aby byly schopny efektivního dohledu.

Na tomto odkazu naleznete názor EBA k návrhu Evropské Komise, aby virtuální měny byly předmětem regulace Směrnice 2015/849
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu EBA k tomuto tématu

12. srpna 2016

V Úředním věstníku zveřejněno Nařízení Komise (EU) 2016/1212 týkající se ITS ke standardním postupům a formulářům pro podávání informací podle směrnice o UCITS fondech

V Úředním věstníku EU (Official Journal) bylo dne 26. července 2016 zveřejněno Nařízení Komise (EU) 2016/1212 ze dne 25. července 2016, kterým se stanoví prováděcí technické standardy s ohledem na standardní postupy a formuláře pro podávání informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (směrnice o UCITS fondech)

Nařízení vstupuje v platnost 15. srpna 2016.

9. srpna 2016

Odpověď ČNB na kvalifikovaný dotaz, komu se hlásí tzv. manažerské obchody po účinnosti nařízení MAR

Česká národní banka (ČNB) zveřejnila odpověď na kvalifikovaný dotaz, komu se hlásí tzv. manažerské obchody po účinnosti nařízení MAR.

Konkrétní znění kvalifikovaného dotazu: Oznamují osoby s řídicí pravomocí ve společnosti se sídlem v jiném členském státě EU, která je kotovaná na regulovaném trhu v České republice, obchody s finančními nástroji ČNB nebo jinému orgánu dohledu?

Odpověď ČNB: Osoby s řídicí pravomocí v rámci emitenta se sídlem v jiném členském státě EU, jehož finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu v České republice, stejně jako osoby s nimi úzce propojené, neoznamují obchody s akciemi, dluhovými cennými papíry nebo odvozenými nástroji ČNB. Oznamování těchto obchodů provádějí vůči příslušnému orgánu dohledu ve státě sídla emitenta.

Na tomto odkazu naleznete kompletní text odpovědi ČNB na kvalifikovaný dotaz

Zdroj: ČNB

5. srpna 2016

Nový zákon o spotřebitelském úvěru uveřejněn ve Sbírce zákonů

Ve Sbírce zákonů byl dle 5. srpna 2016 zveřejněn:

zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru

zákon ruší dosavadní zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů
zákon nabývá účinnosti 1. prosince 2016

zákon č. 258/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru

V souvislosti s tímto tématem jsme již dříve informovali ve článku Ministerstvo financí předkládá vládě návrh zákona o úvěru pro spotřebitele

Zahájení meziresortního připomínkového řízení a veřejná konzultace k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Ministerstvo financí (MF) předložilo dne 4. srpna 2016 do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění:

zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu

Zdroj: MF

Sdělení ČNB o vydání přípravných obecných pokynů EIOPA k opatřením pro dohled nad produktem a jeho řízení přijímaným pojišťovnami a distributory pojištění

Dne 2. června 2016 zveřejnil Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) na základě čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010, o zřízení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „nařízení o EIOPA“), přípravné obecné pokyny k opatřením pro dohled nad produktem a jeho řízení přijímaným pojišťovnami a distributory pojištění, které uvádějí, jak postupovat v přípravném období vedoucím k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (dále jen „směrnice o distribuci pojištění“) a uplatňování aktů v přenesené pravomoci v ní předpokládaných, pokud jde o opatření pro dohled nad produktem a jeho řízením.

Tyto přípravné obecné pokyny jsou adresovány příslušným orgánům dohledu, tedy v případě České republiky České národní bance, která v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o EIOPA potvrdila, že se přípravnými obecnými pokyny č. 1, 2, 3, 4, 9, 11 a 12 řídí a přípravnými obecnými pokyny č. 5, 6, 7, 8, 10, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20 a 21 hodlá řídit, jakmile nabude účinnosti legislativa transponující článek 25 směrnice o distribuci pojištění.

Vzhledem k přípravné povaze výše uvedených obecných pokynů bude ČNB postupovat způsobem, který spočívá v rozvržení plnění jednotlivých požadavků týkajících se opatření pro dohled nad produktem a jeho řízením, jak jsou tyto stanoveny v článku 25 směrnice o distribuci pojištění, do celého přípravného období.

Česká národní banka vyzývá všechny pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatele, aby požadavky přípravných obecných pokynů postupně implementovaly. Česká národní banka očekává, že pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito přípravnými obecnými pokyny řídili.

Tyto přípravné obecné pokyny nabývají účinnosti 2. srpna 2016.

Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ČNB k tomuto témat

4. srpna 2016

Informace dohledu č. 1/2016 – K řízení právního rizika a rizika finančních ztrát v souvislosti s ukončováním pojištění dohodou

Za účelem naplnění povinnosti jednat s odbornou péčí a postupovat obezřetně podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, jsou pojišťovny povinny při ukončování pojištění dohodou dbát na dodržování ustanovení § 2802 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, podle kterého se k platnosti dohody o zániku pojištění vyžaduje, aby v ní strany ujednaly, jak se vyrovnají.

V rámci výkonu dohledu nad pojišťovnami se Česká národní banka setkala s případy, kdy pojišťovny bez dalšího přistupují na žádosti pojistníků o ukončení pojištění dohodou, aniž by se strany současně vzájemně dohodly na vypořádání závazků plynoucích z ukončovaného pojištění. V praxi je tak ze strany pojišťoven opomíjen požadavek učinit součástí dohody o zániku pojištění i ujednání, jak se vyrovnají.

S ohledem na dohledová zjištění Česká národní banka upozorňuje pojišťovny na obligatorní obsahovou náležitost dohody o zániku pojištění, jíž je ujednání pojišťovny a pojistníka, jak si vyrovnají své vzájemné závazky. Česká národní banka zároveň uvádí, že toto ujednání vzájemného vyrovnání by mělo být dostatečně určité a srozumitelné, aby nevyvolávalo pochybnosti o platnosti dohody o zániku pojištění. Z věty druhé § 2802 občanského zákoníku vyplývá, že obsahem dohody by mělo být i ujednání o okamžiku zániku pojištění. Ačkoli není nezbytně nutné okamžik zániku pojištění ujednat, protože jinak platí nevyvratitelná právní domněnka, že k zániku dochází dnem nabytí účinnosti dohody, je vhodné tak učinit pro posílení právní jistoty pojišťovny a pojistníka.

Česká národní banka předpokládá, že pojišťovny současně důkladně zváží právní formu této dohody o zániku pojištění.

Česká národní banka očekává, že pojišťovny při provozování pojišťovací činnosti vyvinou odpovídající úsilí za účelem dodržení zákonného požadavku na obsah dohody o zániku pojištění a její právní formu, neboť případná neplatně ukončená pojištění představují pro pojišťovnu právní riziko a riziko finančních ztrát, jejichž soustavné a systematické řízení jsou pojišťovny povinny zajistit odpovídajícím nastavením funkčního a efektivního řídicího a kontrolního systému.

Zdroj: ČNB

Informace dohledu č. 2/2016 – Ke zdravotním dotazníkům předkládaným pojišťovnami při uzavírání a změnách pojistných smluv

Pojišťovny u některých druhů pojištění používají k získávání údajů o zdravotním stavu zájemců o pojištění při uzavírání pojistných smluv či zdravotním stavu pojistníků či pojištěných v případě změn pojistných smluv zdravotní dotazníky, které jsou jim předkládány k vyplnění. Dotazované osoby jsou přitom povinny odpovědět na položené písemné dotazy pravdivě a úplně, přičemž nesmí zatajit nic podstatného.

Česká národní banka (dále jen „ČNB“) při výkonu dohledu v pojišťovnictví zaznamenala případy, kdy dotazy týkající se zdravotního stavu byly v těchto dotaznících konstruovány velmi vágně a nejednoznačně, bez bližší specifikace používaných pojmů a s nejasným vymezením, k jakému časovému období se vztahují. V takových případech vznikají v praxi pochybnosti, jakým způsobem mají dotazovaní dostát své povinnosti odpovědět na tyto dotazy pravdivě a úplně bez zatajení podstatných informací, tj. například zda mají uvádět veškerá běžná onemocnění či obtíže, kterými kdy trpěli či pro které podstoupili lékařské vyšetření, nebo veškeré léky, které kdy užívali, ať už předepsané lékařem či užívané bez lékařského předpisu, a podobně.

Podle ustanovení § 2788 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), je pojišťovna oprávněna dotázat se v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka či pojištěného při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro rozhodnutí pojišťovny, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek. Dále má pojišťovna na základě ustanovení § 2828 občanského zákoníku možnost vyžádat si z důvodů souvisejících s určením výše pojistného rizika, výše pojistného nebo se šetřením pojistné události prostřednictvím pověřené osoby provozující zdravotnické zařízení též zprávy a zdravotnickou dokumentaci od ošetřujících lékařů.

Z výše uvedeného vyplývá, že účelem písemných dotazů pojišťovny podle ustanovení § 2788 občanského zákoníku má být zjišťování právě takových skutečností, které jsou relevantní pro rozhodnutí pojišťovny, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, a podle tohoto účelu by tyto dotazy měly být též konstruovány.

ČNB upozorňuje, že požadavek jednat s odbornou péčí a postupovat obezřetně podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se uplatní též v případě formulace dotazů předkládaných pojišťovnami zájemcům o pojištění, pojistníkům či pojištěným ve zdravotních dotaznících. Pokud tedy pojišťovny zvolí tuto možnost získávání údajů o zdravotním stavu pojištěného, jsou v souladu s povinností jednat s odbornou péčí a postupovat obezřetně povinny věnovat náležitou pozornost tomu, aby příslušné dotazy byly formulovány dostatečně určitě, srozumitelně a jednoznačně tak, aby byly minimalizovány případné pochybnosti ohledně jejich výkladu. Z položených dotazů, které by neměly být formulovány zavádějícím způsobem, by mělo být zájemci o pojištění, pojistníkovi či pojištěnému zřejmé, které konkrétní údaje po něm pojišťovna požaduje a které nikoliv. Osoby, které jednají jménem a na účet pojišťovny se zájemci o pojištění, s pojistníky nebo s pojištěnými, by měly mít odpovídající znalosti a být povinny vyjasnit případné nesrovnalosti při poskytování odpovědí ve zdravotním dotazníku (§ 2789 občanského zákoníku).

Zároveň je, s ohledem na povinnost pojišťoven jednat s odbornou péčí, žádoucí, aby příslušné zdravotní dotazníky předkládané pojišťovnami zájemcům o pojištění, pojistníkům nebo pojištěným, obsahovaly též jasné a srozumitelné poučení ohledně jejich významu a upozornění na možné důsledky případného nepravdivého či neúplného zodpovězení položených dotazů, tedy zejména na možnost odmítnutí či snížení pojistného plnění a odstoupení od pojistné smlouvy (§ 2808 občanského zákoníku).

Pojišťovny by měly mít zavedeny postupy pro vytváření zdravotních dotazníků, jejich testování a průběžné vyhodnocování adekvátnosti, včetně prověřování srozumitelnosti a jednoznačnosti dotazů, a přijímání opatření v případě identifikované potřeby jejich úpravy.

ČNB očekává, že pojišťovny jako součást svého řídícího a kontrolního systému zajistí též odpovídající systém pro vyhodnocování a další zpracování zjištění učiněných v rámci prověřování klientských stížností a jiných podnětů a v rámci šetření škodných událostí, která mohou indikovat nesrozumitelnost či nejednoznačnost dotazů použitých pojišťovnou ve zdravotních dotaznících. V takových případech je v souladu s povinností jednat s odbornou péčí, pokud pojišťovny na základě zjištění přehodnotí a upraví dotazy obsažené ve zdravotních dotaznících.

Nejasné či nejednoznačné dotazy ve zdravotních dotaznících rovněž zvyšují riziko případných soudních nebo mimosoudních sporů (a tedy s tím spojené riziko finančních ztrát a reputační riziko), které mohou vzniknout zejména v souvislosti s odstoupením od pojistné smlouvy pojišťovnou či odmítnutím pojistného plnění na základě porušení povinnosti podle ustanovení § 2788 občanského zákoníku. Obezřetný přístup a vynaložení odborné péče při formulaci daných dotazů jsou tedy podstatné též v souvislosti s plněním povinnosti pojišťovny řídit svá rizika.

Zdroj: ČNB

1. srpna 2016

Veřejné prohlášení FATF z 24. června 2016 – rizikové jurisdikce

Dne 24. června 2016 vydal FATF v rámci svého plenárního zasedání v Busanu (Jižní Korea), nové veřejné prohlášení (tzv. "Public Statement"), v němž opět vyzývá své členy a další jurisdikce k přijetí protiopatření vůči KLDR, s cílem ochránit mezinárodní finanční systém před přetrvávajícími závažnými riziky praní peněz a financování terorismu, které tato země pro světový finanční systém představuje.

FATF je nadále znepokojen tím, že KLDR neřeší značné nedostatky v celém systému boje proti praní peněz a financování terorismu, které představují významnou hrozbu pro integritu mezinárodního finančního systému. FATF vybízí KLDR k urychlenému a efektivnímu odstranění těchto nedostatků. FATF má dále obavy z hrozby nelegálních aktivit v KLDR ve vztahu k šíření zbraní hromadného ničení a jejího financování.

FATF znovu potvrzuje svojí výzvu a nabádá všechny státy, aby vyzvaly své finanční instituce, aby věnovaly zvýšenou opatrnost obchodním vztahům a transakcím s KLDR, včetně společností a finančních institucí se sídlem v KLDR a subjektů za ně jednajících. Vedle této zvýšené kontroly by měly všechny státy aplikovat účinná protiopatření a cílené sankce v souladu s Rezolucemi OSN, aby ochránily svůj finanční sektor před rizikem praní peněz, financování terorismu a financování šíření zbraní hromadného ničení. Státy by rovněž měly zabránit tomu, aby byly korespondenční vztahy zneužívány k obcházení protiopatření a postupů ke zmírnění rizik a provést revizi stávajících dceřiných společností a poboček společností z KLDR.

Ve vztahu k Iránu FATF již na rozdíl od přechozího veřejného prohlášení nevyzývá své členy a další státy k protiopatřením, ale aby aplikovaly opatření zvýšené kontroly přiměřená rizikům pocházejícím z této jurisdikce.

FATF vítá, že Írán schválil Akční plán k řešení strategických nedostatků v oblasti AML/CFT, včetně politického závazku na vysoké úrovni jej plnit a rozhodnutí požádat o technickou pomoc při jeho provádění. FATF tedy pozastavuje protiopatření vůči Íránu na období 12 měsíců.

Dalším dokumentem, který FATF dne 24. června 2016 zveřejnil, je "Improving Global AML/CFT Compliance: On-going process". Zde jsou označeny jurisdikce, jejichž systém AML/CFT sice rovněž vykazuje strategické nedostatky, nicméně tyto země se veřejným prohlášením zavázaly k akčnímu plánu k odstranění nedostatků, který zpracovaly společně
s FATF. Jedná se o tyto země: Afganistán,Bosna a Hercegovina, Guyana, Irák, Jemen, Laos, Sýrie, Uganda a Vanuatu.

Za země, které od posledního hodnocení učinily významný pokrok a nebudou nadále předmětem dohledu v rámci „Improving Global AML/CFT Compliance“, FATF v dokumentu označuje Myanmar a Papuu Novou Guineu.

FAÚ doporučuje povinným osobám ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb. přihlédnout při vstupu do obchodních vztahů a při platebním styku s osobami a finančními institucemi z těchto jurisdikcí k rizikům spjatým s identifikovanými nedostatky.

Zdroj: MF