Dne 11. prosince 2018 podepsal prezident republiky oběma komorami Parlamentu České republiky schválený návrh zákona, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Dne 20. prosince 2018 byl zákon o dluhopisech publikován ve Sbírce zákonů pod číslem 307/2018. Nabytí účinnosti je stanoveno ode dne 4. ledna 2019.
Důvodem předložení tohoto návrhu je snaha odstranit nedostatky ve stávající právní úpravě hypotečních zástavních listů a upravit některé další nedostatky dluhopisového práva, na které upozornila praxe. Současná nižší atraktivita a nižší konkurenceschopnost ČR v této oblasti souvisí s chybějícími ustanoveními nebo instituty, které jsou v ostatních vyspělých státech obvyklé. To má za následek negativní hodnocení právního rámce pro hypoteční zástavní listy ze strany ratingových agentur.
Chybějícími instituty stávajícího dluhopisového práva jsou např. agent pro zajištění, monitor krytého bloku nebo nucený správce krytých bloků. Novým institutem jsou rovněž např. povinně konvertibilní dluhopisy.
Dalším důvodem předložení novely je odstranění právní nejistoty současné právní úpravy insolvenčního práva, je-li předmětem řízení o úpadku majetek sloužící ke krytí hypotečních zástavních listů. Novela staví najisto, že kryté dluhopisy (hypoteční zástavní listy) jsou vyloučeny z majetkové podstaty emitenta, který je v úpadku a zahájením insolvenčního řízení nedojde ani k automatické splatnosti dluhopisů.
Předložený návrh zákona není transpoziční, jedná se o národní legislativní úpravu, která však již teď do značné míry reflektuje evropské předpisy harmonizující právní úpravu krytých dluhopisů v EU, které jsou v současnosti projednávány v Evropské radě.
Ministerstvo financí publikuje překlad zákona o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 4. ledna 2019) do angličtiny.
Dokumenty ke stažení
Zdroj: MFČR
V Úředním věstníku EU (Official Journal) bylo dne 9. listopadu 2018 zveřejněno Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1627 ze dne 9. října 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 680/2014, pokud jde o obezřetné oceňování pro podávání zpráv v oblasti dohledu
Nařízení vstupuje v platnost dne 29. listopadu 2018.
V Úředním věstníku EU (Official Journal) bylo dne 7. listopadu 2018 zveřejněno Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1624 ze dne 23. října 2018, kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy, standardní formuláře a vzory k poskytování informací pro účely plánů řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1066
Nařízení vstupuje v platnost dne 27. listopadu 2018.
Dne 25. 9. 2018 byla zplatněna a zveřejněna v SDNS metodika výkaznictví EBA20181201 podle jednotných reportovacích rámců EU v oblasti obezřetného podnikání, které jsou v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky (CRR) a předpisy jej provádějícími.
Ke zpoždění plánovaného (20. 9. 2018) zplatnění metodiky došlo vlivem změn v ITS navržených Evropskou komisí a zaslanou EBA dne 20. 9. 2018.
Upozorňujeme, že tato metodika již zohledňuje dílčí změny ve strukturách, popisech DO a kontrolách v MtS navržené Evropskou komisí ze dne 20. 9. 2018.
Zdroj: ČNB
V zájmu včasného zajištění prací při implementaci změn v dohledovém výkaznictví na základě změn JRR EBA pro r. 2018, připravila ČNB export předběžné metodiky EBA20181201 ve formě struktur nových a upravených výkazů (datových souborů a datových oblastí), definic příslušných objektů a navržených JVK a MVK kontrol. Vzhledem k tomu, že se jedná o předběžnou metodiku, může dojít ještě k jejím drobným úpravám, opravám a doplněním v definicích nebo kontrolách. V této souvislosti bychom uvítali vaši případnou spolupráci, pokud při vaší analýze zjistíte nějakou chybu či nesrovnalost, zejména v nastavených kontrolách.
Předběžná metodika bude zaslána ve formě EDIFACT a zároveň zveřejněna v SDNS do 31. 8. 2018 na webu ČNB.
Zplatnění metodiky EBA20181201 a její zveřejnění v systému MtS-ISL-SUD-SDNS předpokládáme 20. září 2018.
Výkaznictví v oblasti dohledového obezřetnostního výkaznictví se již od roku 2014 řídí především přímo účinnými předpisy EU, zejména Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (dále jen „ITS“).
Národní požadavky jsou pak aplikovány pouze v oblastech, které nejsou pokryty těmito přímo použitelnými předpisy a jsou upraveny příslušnými výkaznickými vyhláškami o předkládání výkazů České národní bance.
Nová metodika se poprvé použije pro data od 31.12.2018.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ČNB s bližšími informacemi ke změnám v metodice.
Zdroj: ČNB
Česká národní banka (ČNB) vydala v červnu a červenci:
Dne 3. května 2018 předložilo Ministerstvo financí vládě návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“), který dne 23. května 2018 vláda na svém zasedání projednala a schválila.
Dne 5. června 2018 bylo nařízení vlády publikováno ve Sbírce zákonů. Nabytí účinnosti je stanoveno ke dni 21. července 2018.
Návrh nařízení vlády je předkládán v souvislosti s potřebou adaptovat český právní řád na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu, které nabude účinnosti 21. července 2018. Adaptace spočívá zejména ve vypuštění ustanovení o fondech peněžního trhu, která by byla s uvedeným evropským nařízením duplicitní. Současně se provádějí některé legislativně-technické změny v návaznosti na poslední novelu č. 133/2017 Sb.
Dokumenty ke stažení
Zdroj: MF
Ministerstvo financí připravilo konzultaci k pojištění vkladů vložených platební institucí, poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu, institucí elektronických peněz nebo vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu do banky nebo spořitelního a úvěrního družstva vlastním jménem na účet třetí osoby. Výsledky konzultace jsou důležité pro případnou formulaci znění zákona v předmětné oblasti, který by měl novelizovat současný zákon o bankách.
Materiál konzultace je připojen k této zprávě a odpovědi můžete zasílat na adresu: Jaroslav.Kremen@mfcr.cz, a to nejpozději do pátku 13. července 2018.
Ministerstvo financí děkuje za jakékoliv připomínky, návrhy a podněty k nastíněným otázkám.
Dokumenty ke stažení:
Zdroj: MF
V Úředním věstníku EU (Official Journal) bylo dne 6. července 2018 zveřejněno Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/959 ze dne 14. března 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro upřesnění metodiky hodnocení, v jejímž rámci mohou příslušné orgány institucím povolit použití pokročilých přístupů k měření operačního rizika
Nařízení vstupuje v platnost dne 26. července 2018.
Ve věstníku ČNB bylo uveřejněno Úřední sdělení České národní banky ze dne 14. června 2018 k výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry – uveřejňování informací, kterým se novelizuje Úřední sdělení ČNB č. 9/2018 Věst. ČNB
Aktualizace se týká pouze údajů, které uveřejňují povinné osoby, které jsou bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem.
Ve věstníku ČNB bylo uveřejněno Úřední sdělení České národní banky ze dne 12. června 2018 – Doporučení k řízení rizik spojených s poskytováním retailových úvěrů zajištěných rezidenční nemovitostí
V Úředním věstníku EU (Official Journal) bylo dne 4. 6. 2018 zveřejněno Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/815 ze dne 1. června 2018 o prodloužení přechodných období týkajících se kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám stanovených v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a (EU) č. 648/2012
Nařízení vstupuje v platnost dne 7. června 2018.
Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) uveřejnil v květnu 2018 na své webové stránce výklad k obezřetnostní regulaci v rámci Otázek a odpovědí EK a EBA (tzv. Single Rulebook Q&A) – dne 25.5.2018: QA 3927, QA 3926, QA 3925, QA 3924, QA 3923, QA 3664 (z oblasti účetnictví a auditu), QA 3589 (z oblasti odměňování), QA 3357 (z oblasti likvidity), QA 3610, QA 3609 (z oblasti sekuritizace a krytých dluhopisů) a QA 3225 (z oblasti vlastního kapitálu) a dne 18. 5. 2018: QA 3705, QA 3709, QA 3724, QA 3682 (z oblasti výkaznictví).
Dne 21. března 2018 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, a nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) - dále jen „nařízení o zřízení evropských orgánů dohledu“ - Obecné pokyny k posuzování vhodnosti členů vedoucího orgánu a osob v klíčových funkcích (dále jen „pokyny“).
Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení evropských orgánů dohledu musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili. Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení evropských orgánů dohledu, že se těmito pokyny hodlá řídit.
Pokyny specifikují pravidla stanovená v čl. 91 odst. 12 směrnice 2013/36/EU (dále jen „CRD“) a článku 9 odst. 1 směrnice 2014/65/EU (dále jen „MiFID“), zejména posuzování vedoucích orgánů a jejich členů a osob v klíčových funkcích, prováděné institucemi i příslušnými orgány dohledu. Pokyny nahradí dosud platné Obecné pokyny EBA k posuzování vhodnosti členů řídícího orgánu a osob v klíčových funkcích (EBA/GL/2016/06). Poskytují vodítka pro postupy při výběru a jmenování nových a posuzování stávajících členů vedoucího orgánu, posuzování dostatečného času na výkon funkce člena vedoucího orgánu, na vyhodnocování znalostí, dovedností, zkušeností, čestnosti, bezúhonnosti, nezávislého uvažování, dostatečnosti lidských a finančních zdrojů vyhrazených na zaškolení a na přípravu členů vedoucího orgánu a pro zajišťování rozmanitosti, pokud jde o složení vedoucího orgánu jako celku. Pokyny určují také související informační povinnosti vůči orgánům dohledu1.
Pokyny jsou určeny příslušným orgánům podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 MiFID a čl. 4 odst. 1 bodu 40 nařízení (EU) č. 575/2013 (CRR), úvěrovým institucím podle čl. 4 odst. 1 bodu 21 CRR a investičním podnikům podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 MiFID. Ve shodě s rozsahem působnosti směrnic CRD a MiFID se vztahují kromě bank, družstevních záložen a obchodníků s cennými papíry také na finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby. Zachovávají určitou flexibilitu pro orgány dohledu2 a zásadu přiměřenosti (např. posuzování osob v klíčových funkcích se i nadále týká pouze institucí podléhajících CRD). Konečnou odpovědnost za posuzování a zajišťování vhodnosti osob z hlediska zabezpečení řádného a obezřetného řízení instituce nadále nese daná instituce.
Plné znění Obecných pokynů k posuzování vhodnosti členů vedoucího orgánu a osob v klíčových funkcích zahrnuje rovněž prováděcí shrnutí, odůvodnění a doprovodné dokumenty (Executive Summary, Background and rationale, Accompanying documents).
Pokyny nabývají účinnosti dne 30. června 2018, což je i termín, ke kterému ČNB oznámila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito pokyny. Do té doby budou orgány dohledu a regulované subjekty postupovat podle pokynů EBA k posuzování vhodnosti členů řídícího orgánu a osob v klíčových funkcích (EBA/GL/2016/06), které se účinností nových pokynů ruší.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
Dne 21. března 2018 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES - dále jen „nařízení o zřízení EBA“ – Obecné pokyny k vnitřnímu systému správy a řízení (dále jen „pokyny“).
Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili. Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA, že se těmito pokyny hodlá řídit.
Pokyny jsou vydány k čl. 74 směrnice 2013/36/EU (dále jen „CRD“) a nahradí Obecné pokyny EBA k internal governance (řídicí a kontrolní systém) (GL 44) z roku 2011 (EBA BS 2011 116). Pokyny obsahují vodítka pro zavedení, udržování a uplatňování systému správy a řízení (řídicího a kontrolního systému) institucí podléhajících CRD (dále jen „instituce“), který zajistí řádný a obezřetný výkon činnosti instituce a účinnost jí uplatňovaných postupů a mechanismů včetně kontrolních. Za tímto účelem pokyny upravují zejména fungování vedoucího orgánu v řídicí a kontrolní funkci, pravidla pro složení a činnost výborů kontrolního orgánu a pravidla pro klíčové kontrolní funkce (funkci řízení rizik, funkci compliance a funkci interního auditu). Samostatná kapitola je věnována zajištění kontinuity výkonu činnosti instituce a pohotovostnímu plánování. Pokyny obsahují i ustanovení týkající se transparentnosti a uveřejňování informací o řídicím a kontrolním systému instituce.
Pokyny jsou určeny příslušným orgánům podle čl. 4 odst. 1 bodu 40 nařízení (EU) č. 575/2013 (CRR) a institucím podle čl. 4 odst. 1 bodu 3 CRR.
Plné znění Obecných pokynů k vnitřnímu systému správy a řízení (externí odkaz, pouze v angličtině) zahrnuje rovněž prováděcí shrnutí, odůvodnění a doprovodné dokumenty (Executive Summary, Background and rationale, Accompanying documents).
Pokyny nabývají účinnosti dne 30. června 2018, což je i termín, ke kterému ČNB oznámila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito pokyny. Do té doby budou orgány dohledu a regulované subjekty postupovat podle pokynů EBA z roku 2011 (EBA BS 2011 116), které se s účinností nových pokynů ruší.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
Bylo zahájeno mezirezortní připomínkové řízení k
Mezirezortní připomínkové řízení k návrhům vyhlášek končí dne 18. 6. 2018.
Ministerstvo financí předložilo dne 4. května 2018 do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Návrh zákona je předkládán zejména v souvislosti s potřebou adaptovat český právní řád na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu a o zrušení směrnice 2003/71/ES. Provádí se i další žádoucí změny, které vyplynuly z veřejných konzultací a diskusí.
Odborné veřejnosti se pro informaci předkládají příslušné materiály ve verzi předložené do vnějšího připomínkového řízení. Případná vyjádření k návrhu zákona lze zaslat do 4. června 2018 na elektronickou adresu ales.kralik(zavináč)mfcr.cz.
Dokumenty ke stažení
V Úředním věstníku EU (Official Journal) bylo dne 18. května 2018 zveřejněno Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/728 ze dne 24. ledna 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro stanovení postupů, jimiž by se operace s nefinančními smluvními stranami usazenými ve třetí zemi vyňaly z kapitálových požadavků pro riziko CVA
Nařízení vstupuje v platnost dne 7. června 2018.
Dne 20. září 2017 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES - dále jen „nařízení o zřízení EBA“ – Obecné pokyny k postupům řízení úvěrového rizika úvěrových institucí a účtování očekávaných úvěrových ztrát (dále jen „pokyny“).
Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny řídili. Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA, že se těmito pokyny hodlá řídit.
Pokyny jsou určeny pouze pro úvěrové instituce, které používají účetní rámec s očekávanými úvěrovými ztrátami (ECL). Jsou založeny na basilejských obecných pokynech o účtování očekávaných úvěrových ztrát z prosince 2015. Jejich cílem je zajištění jednotného a konzistentního použití evropské legislativy a konzistentních a účinných dohledových praktik a zároveň řádných praktik řízení úvěrového rizika úvěrových institucí v souvislosti s použitím ECL rámce. Tento rámec je novým konceptem zavedeným IFRS 9 s účinností od 1. ledna 2018. Použití pokynů má úvěrovým institucím usnadnit použití účetního modelu ECL.
Pokyny jsou určeny příslušným orgánům podle čl. 4 odst. 2 bodu i) nařízení o zřízení EBA a úvěrovým institucím podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013.
Plné znění Obecných pokynů k postupům řízení úvěrového rizika a účtování očekávaných úvěrových ztrát (externí odkaz, pouze v angličtině) zahrnuje rovněž prováděcí shrnutí, odůvodnění a doprovodné dokumenty (Executive Summary, Background and rationale, Accompanying documents).
Pokyny mají být použity na začátku prvního účetního období, které začíná dne 1. ledna 2018 nebo poté. ČNB oznámila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito pokyny od 1. ledna 2018.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
Česká národní banka (ČNB) uveřejnila dne 11. května 2018 Dohledové sdělení č. 1/2018 – Platební účty pro nezletilé osoby
K povinnosti zřídit a vést základní platební účet pro nezletilé osoby
Banky a zahraniční banky vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, které jsou poskytovateli platebních služeb a vedou platební účty spotřebitelům (dále jen „ povinné subjekty“), mají podle zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku (dále jen „ZoPS“), povinnost za stanovených podmínek zřídit a vést pro spotřebitele, který je osobou oprávněnou pobývat v členském státě EU, tzv. základní platební účet1 a poskytovat k základnímu platebnímu účtu zákonem stanovené služby.
Česká národní banka při výkonu dohledové činnosti zjistila, že smluvní dokumentace, interní předpisy a systémy některých povinných subjektů, nejsou připraveny na situace, kdy spotřebitelem, pro kterého by měl být základní platební účet zřízen a veden, je nezletilá osoba. Česká národní banka uvádí, že povinnost založit a vést základní platební účet se vztahuje na každého spotřebitele bez ohledu na jeho věk.
Odmítnutí výzvy spotřebitele k uzavření smlouvy o základním platebním účtu z jiných důvodů, než důvodů uvedených v ZoPS, typicky odmítnutí spotřebitele z toho důvodu, že spotřebitel je nezletilý, povinné subjekty nevedou platební účty pro nezletilé spotřebitele, či systémy povinného subjektu neumožňují evidovat údaje o nezletilém a jeho zástupcích, bude Česká národní banka považovat za porušení povinnosti povinné osoby stanovené v § 210 ZoPS.
K rozsahu a způsobu poskytování služeb na základním platebním účtu pro nezletilé
Povinný subjekt poskytuje majiteli základního platebního účtu alespoň zákonem stanovené služby. Služby poskytované se základním účtem jsou poskytovány v rozsahu a způsobem, jakým je povinný subjekt poskytuje uživatelům, kterým vede jiný platební účet než základní platební účet.
Při výkonu dohledové činnosti bude Česká národní banka zohledňovat, zda povinný subjekt nabízí či nenabízí platební účty pro nezletilé klienty. V případě, že povinný subjekt má ve své nabídce a vede platební účty pro nezletilé, je třeba, aby vedení základního platebního účtu a související služby dle § 212 odst. 1 ZoPS byly poskytovány ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako u ostatních nezletilých klientů (§ 212 odst. 2 ZoPS). V případě, že povinný subjekt nemá ve své nabídce platební účty pro nezletilé (aktivně je nenabízí), je třeba, aby nezletilému byl základní platební účet zřízen a veden, přičemž související služby dle § 212 odst. 1 ZoPS budou povinným subjektem poskytovány ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako zletilým klientům s tím, že je třeba zohlednit specifika nakládání s majetkem nezletilých (viz níže).
K vybraným požadavkům na zřizování a vedení platebních účtů pro nezletilé
Česká národní banka identifikovala následující minimální požadavky, které je třeba zohlednit ve vnitřních předpisech bank, dokumentaci s klienty a systémech pro zaznamenávání údajů o klientech a aplikovat na jakýkoli účet, který povinné subjekty vedou pro nezletilé bez ohledu na skutečnost, zda se jedná nebo nejedná o základní platební účet, přičemž jde o následující:
1. Požadavky na zaznamenání údajů o nezletilých a jejich zástupcích do systémů povinných subjektů
Česká národní banka uvádí, že povinné subjekty jsou povinny identifikovat a ve svých systémech evidovat identifikační údaje o nezletilém klientovi a o osobě, která nezletilého klienta při správě jmění zastupuje (zákonný zástupce, opatrovník, resp. poručník).
Identifikační údaje nezletilého dokládá zákonný zástupce/opatrovník/poručník, přičemž v případě opatrovníka/poručníka je povinností opatrovníka/poručníka v rámci identifikace rovněž doložit rozhodnutí soudu, ze kterého bude vyplývat, že byl ustaven opatrovníkem/poručníkem, a také případná omezení týkající se dispozice s majetkem nezletilého.
V případě, že je opatrovníkem/poručníkem fyzická osoba, je třeba údaje o této fyzické osobě zaznamenat. V případě, že je opatrovníkem/poručníkem právnická osoba, je třeba, aby povinné subjekty provedly identifikaci a zaznamenaly údaj o právnické osobě, které byla soudem svěřena správa jmění nezletilého, jakož i údaje o fyzické osobě, která právnickou osobu při daném úkonu zastupuje.
2. Požadavky odrážející specifika disponování s majetkem nezletilé osoby
Na platebních účtech vedených pro nezletilé může docházet k dispozici s účty/prostředky na účtech samotnými nezletilými, kteří mohou činit pouze úkony, které odpovídají rozumové a volní vyspělosti přiměřené jejich věku, a osobami, jimž náleží správa majetku/jmění nezletilého. K úkonům přesahujícím běžnou správu jmění nezletilého je vyžadován souhlas soudu.
Za účelem eliminace vzniku případných škod a následných soudních sporů, které by mohly nastat v souvislosti se správou majetku nezletilých či v souvislosti s dispozicí s prostředky na účtech nezletilými nad limit přesahující rozumovou a volní vyspělost nezletilých a rovněž za účelem předcházení možného zneužívání účtů nezletilých k jiným účelům, než je správa majetku nezletilých, a dále k zamezení využívání majetku nezletilých pro potřeby jiných osob bez souhlasu soudu, by povinné subjekty měly upravit vhodným způsobem své postupy, systémy a dokumentaci s klienty.
Povinnost přijmout opatření ve vztahu k účtům vedeným pro nezletilé je dána zejména v následujících případech:
Při posuzování, zda oprávnění disponovat s majetkem nezletilého trvá, je třeba, aby povinné subjekty:
- zohlednily skutečnost, že povinnost a právo rodiče pečovat o jmění dítěte zaniká prohlášením konkursu na majetek rodiče nebo zastavením insolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek rodiče zcela nepostačující,
- zohlednily existenci případných soudních rozhodnutí, ze kterých bude vyplývat zbavení/omezení rodičovské způsobilosti, ustanovení/zrušení opatrovnictví či poručenství.
V případě limitů vyplývající z rozhodnutí soudu je třeba, aby povinné subjekty:
- zohlednily skutečnost, že dispozici s účtem nebo s prostředky na účtu je možné učinit vždy jen v souladu s omezením soudu a do limitů stanovených soudem,
- zohlednily skutečnost, že v případě platebního příkazu přesahujícího limit stanovený soudem je třeba pro jeho provedení doložit rozhodnutí schvalující takovýto úkon.
Nad rámec uvedeného Česká národní banka povinným subjektům doporučuje, aby:
Za účelem vyhodnocení, zda jde o běžnou správu majetku nezletilého:
- stanovily tzv. bezpečnostní limity pro běžnou správu majetku (tj. limity, při jejichž překročení zpravidla nepůjde o běžnou správu majetku nezletilého) a pravidla pro odpovídající monitoring transakcí přesahujících bezpečnostní limity na účtech nezletilých,
- stanovily postupy pro případ, kdy obdrží platební příkaz přesahující bezpečnostní limit pro běžnou správu majetku nezletilých či pro provedení transakce, která se bude při porovnání s ostatními transakcemi na účtu jevit jako neobvyklá (co do výše a způsobu provedení),
- stanovily postupy pro nastavení dispozičních oprávnění na účtech nezletilých,
- stanovily postupy pro ukončování účtů a převod/výběr zůstatků z účtů nezletilých.
Za účelem vyhodnocení, zda disponování s účtem nebo s prostředky na účtech samotnými nezletilými odpovídá rozumové a volní vyspělosti nezletilých klientů:
- stanovily od jakého věku, jakými způsoby a do jaké výše jsou nezletilí oprávněni provádět platební transakce na účtu,
- stanovily, zda a případně od jakého věku jsou nezletilí oprávněni zrušit platební účet a provést převod/výběr zůstatků z účtu.
Zdroj: ČNB
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) vydal dne 2. května 2018 první hodnocení likvidity pro dluhopisové nástroje, na které se vztahují před- a po-obchodní požadavky na transparentnost dle regulace MiFID II/MiFIR.
Hodnocení dluhopisového trhu za první čtvrtletí roku 2018 ukázalo, že 220 dluhopisů (ze 71 000, pro které bylo hodnocení provedeno) je dostatečně likvidních pro splnění požadavků na uveřejňování údajů v reálném čase.
Kompletní seznam likvidních dluhopisů je dostupný prostřednictvím Systému transparentnosti finančních nástrojů ESMA (Financial Instruments Transparency System, FITRS).
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
Odbor Finanční trhy II Ministerstva financí připravil podkladovou studii k možnostem využití nových technologií při online identifikace podle AML/CFT předpisů.
Cílem materiálu je vyvolat diskuzi s odbornou veřejností nad způsoby online identifikace na finančním trhu, které zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, připouští, i nad tím, jak by mohla být věc řešena do budoucna.
Za tím účelem obsahuje studie řadu konzultačních otázek, na které je možné odpovídat zasláním připojeného formuláře na email platebni.sluzby@mfcr.cz, a to až do pátku 18. května 2018.
Dokumenty ke stažení
Zdroj: MF
Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) uveřejnil na své webové stránce výklad k obezřetnostní regulaci v rámci Otázek a odpovědí EK a EBA (tzv. Single Rulebook Q&A) - dne 6. 4. 2018: QA 3672, QA 3661, QA 3669, QA 3623, QA 3692, QA 3680, QA 3691, QA 3718, QA 3653 a QA 3627 (z oblasti výkaznictví) a dále QA 3673 (z oblasti účetnictví a auditu), QA 3757(z oblasti ozdravných postupů a řešení krize) a QA 3559 (z oblasti tržního rizika); dne 13. 4. 2018: QA 2003 (z oblasti SREP a pilíře 2) a dne 27. 4. 2018: QA 2303, QA 912 a QA 3598 (z oblasti rizika likvidity) a QA 3568, QA 3636, QA 3587 a QA 3521 (z oblasti vlastního kapitálu); přímé avízo EBA obsahující detailnější specifikaci nově uveřejněných Q&A je možné nastavit na webové stránce EBA.
Zdroj: ČNB
Ve Sbírce zákonů v částce č. 34 byla publikována vyhláška č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2018.
Dne 20. prosince 2017 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES - dále jen „nařízení o zřízení EBA“ – Doporučení ohledně zajištění cloudových služeb u externích poskytovatelů (dále jen „doporučení“).
Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito doporučeními řídili. Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA, že se těmito doporučeními hodlá řídit.
Tato doporučení upřesňují podmínky pro externí zajištění služeb institucemi podle čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení (EU) č. 575/2013 (dále jen „CRR“) u poskytovatelů cloudových služeb. Mj. specifikují, jak posoudit závažnost outsourcingu cloudové služby, jaká jsou očekávání dohledových orgánů v oblasti smluvního zajištění práva na auditování poskytovatele cloudových služeb ze strany institucí a příslušných orgánů i práva na jejich fyzický přístup do prostor poskytovatelů cloudových služeb. Doporučení obsahují i pokyny pro zajištění bezpečnosti dat a systémů, způsob zpracování dat a jeho lokaci a zahrnují specifické požadavky na instituce s cílem řídit a zmírnit rizika spojená s řetězovým outsourcingem. Uvedeny jsou i pokyny týkající se smluvních a organizačních opatření pro pohotovostní plány a exit strategie, které by v rámci outsourcingu cloudových služeb měly být zavedeny.
Doporučení jsou určena příslušným orgánům podle čl. 4 odst. 2 bodu i) nařízení o zřízení EBA a finančním institucím podle čl. 4 odst. 1 bodu 3 CRR.
Plné znění Doporučení k outsourcingu poskytovatelů cloudových služeb zahrnuje rovněž prováděcí shrnutí, odůvodnění a doprovodné dokumenty (Executive Summary, Background and rationale, Accompanying documents).
Pokyny nabývají účinnosti dne 1. 7. 2018, což je i termín, ke kterému ČNB oznámila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito pokyny.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
Dne 16. ledna 2018 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 a čl. 56 prvním pododst. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES; nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) – dále jen „nařízení o zřízení evropských orgánů dohledu“ – Společné obecné pokyny podle článku 25 nařízení (EU) 2015/847 k opatřením, která by měli poskytovatelé platebních služeb přijmout při zjišťování chybějících nebo neúplných informací o plátci nebo příjemci, a k postupům, které by měli zavést v případě převodu peněžních prostředků, u něhož chybí požadované informace (dále jen „pokyny“).
Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení evropských orgánů dohledu musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili. Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení evropských orgánů dohledu, že se těmito pokyny hodlá řídit.
Pokyny detailně specifikují požadavky stanovené v čl. 25 nařízení (EU) 2015/8471 (dále jen „AMLR“). Účelem AMLR je zavést do právního řádu EU mezinárodní standardy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT) týkající se převodů peněžních prostředků, konkrétně Doporučení Finančního akčního výboru (FATF) č. 16. Hlavním cílem těchto opatření je předcházet a odhalovat zneužívání převodů peněžních prostředků k financování terorismu či k páchání jiné finanční trestné činnosti, a zároveň umožnit příslušným orgánům účinné sledování peněžních toků (včetně možnosti dohledat všechny relevantní informace).
Poskytovatelé platebních služeb by měli postupy k provádění AMLR zavést na základě rizikově váženého přístupu a přijaté postupy a opatření by tedy měly být přiměřené velikosti a povaze činnosti konkrétního poskytovatele. Dále pokyny blíže rozvádějí požadavky AMLR na obsah vnitřních postupů, které musí poskytovatelé platebních služeb zavést, a to zejména s ohledem na následující oblasti:
- rozsah působnosti AMLR a jeho aplikace (např. na které převody platebních prostředků se AMLR vztahuje či definují konkrétní role jednotlivých aktérů v řetězci, ve kterém platební převod probíhá),
- postupy sloužící k odhalení převodů peněžních prostředků, u nichž chybí požadované informace (např. načasování monitoringu či nepřijatelné zprávy),
- postupy k přijetí odpovídajících následných opatření (včetně zaslání oznámení podezřelého obchodu Financial Intelligence Unit2),
- rozsah a způsob využití rizikově váženého přístupu.
Pokyny jsou určeny:
- poskytovatelům platebních služeb definovaným v čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) 2015/847, jestliže vystupují jako poskytovatelé platebních služeb příjemce, a zprostředkujícím poskytovatelům platebních služeb definovaným v čl. 3 odst. 6 nařízení (EU) 2015/847; a
- příslušným orgánům odpovědným za dohled nad poskytovateli platebních služeb a zprostředkujícími poskytovateli platebních služeb v souvislosti s dodržováním jejich povinností vyplývajících z nařízení (EU) 2015/847.
Plné znění společných obecných pokynů podle článku 25 nařízení (EU) 2015/847 k opatřením, která by měli poskytovatelé platebních služeb přijmout při zjišťování chybějících nebo neúplných informací o plátci nebo příjemci, a k postupům, které by měli zavést v případě převodu peněžních prostředků, u něhož chybí požadované informace zahrnuje rovněž prováděcí shrnutí, odůvodnění a doprovodné dokumenty (Executive Summary, Background and rationale, Accompanying documents).
Podle čl. 65 společných obecných pokynů by příslušné orgány a poskytovatelé platebních služeb měli splňovat pokyny do šesti měsíců od data jejich vydání (tj. nejpozději k 16. 7. 2018). ČNB oznámila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito pokyny.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
Dne 20. listopadu 2017 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES – dále jen „nařízení o zřízení EBA“ – Obecné pokyny pro odhad PD, odhad LGD a zacházení s expozicemi v selhání (dále jen „pokyny“).
Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili. Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA, že se těmito pokyny hodlá řídit.
Pokyny jsou součástí revize přístupu IRB v reakci na zjištění vysoké variability v rizikově vážených expozicích mezi institucemi, která je kromě oprávněných rozdílů v rizicích způsobena i nežádoucími vlivy, zejména rozdíly v definicích a metodických výpočetních postupech institucí. Cílem pokynů je tyto rozdíly odstranit.
Pokyny se zaměřují na definice a aspekty modelování rizikových parametrů PD, LGD, nejlepšího odhadu očekávané ztráty (ELBE) a LGD v selhání. Oddělují tzv. odhadovací fázi (tj. vývoj modelu a odhad rizikových parametrů vedoucí k rizikové diferenciaci – ranking) a fázi kalibrační (tj. kvantifikaci a přiřazení konkrétních hodnot). Větší důraz je kladen na kalibraci kvůli srovnatelnosti, zatímco vývoji modelů je ponechána větší flexibilita. Pokyny dále specifikují i oblasti modelování, které jsou společné pro všechny rizikové parametry (např. expertní úsudek, marži konzervatismu a pravidelné přehodnocování modelů).
Pokyny jsou určeny příslušným orgánům podle čl. 4 odst. 2 bodu i) nařízení o zřízení EBA a finančním institucím podle čl. 4 odst. 1 nařízení o zřízení EBA.
Plné znění Obecných pokynů pro odhad PD, odhad LGD a zacházení s expozicemi v selhání zahrnuje rovněž prováděcí shrnutí, odůvodnění a doprovodné dokumenty (Executive Summary, Background and rationale, Accompanying documents).
Pokyny nabývají účinnosti od 1. 1. 2021, což je i termín, ke kterému ČNB oznámila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito pokyny. S ohledem na předpokládanou náročnost implementace pokynů je nicméně vhodné zahájit přípravu v dostatečném časovém předstihu.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou z právu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
Dne 16. ledna 2018 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES – dále jen „nařízení o zřízení EBA“ – Obecné pokyny k jednotnému zpřístupňování informací podle článku 473a nařízení (EU) č. 575/2013 (CRR), pokud jde o přechodná ustanovení pro zmírnění dopadu zavedení IRFS 9 na kapitál (dále jen „pokyny“).
Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili. Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA, že se těmito pokyny hodlá řídit.
Pokyny reagují na novelu CRR (čl. 473a), která s účinností od 1. ledna 2018 zmírňuje na dobu 5 let dopady přechodu na IFRS 9 na kmenový kapitál tier 1 (CET1) pro instituce, které používají pro sestavení účetních závěrek IFRS, jejich národní účetní standardy jsou založeny na konceptu očekávaných úvěrových ztrát, nebo příslušný orgán dohledu využil diskreci v čl. 24 CRR, na základě které se pro účely obezřetnosti se používají IFRS. Pokyny obsahují šablonu porovnávající kapitál a kapitálové a pákové poměry při uplatnění přechodných ustanovení pro IFRS 9 a bez jejich uplatnění.
Příslušná část tvorby opravných položek, kterou lze do CET 1 během přechodného období zahrnout, by měla postupně klesat až na nulu. Instituce se rozhodne, zda bude přechodná opatření uplatňovat, a informuje o tom orgán dohledu do 1. února 2018. Má ale možnost s předchozím svolením orgánu dohledu prvotní rozhodnutí 1x změnit, pokud změna není motivována úvahami souvisejícími s regulatorní arbitráží.
Pokyny jsou určeny příslušným orgánům podle čl. 4 odst. 2 bodů i) a ii) nařízení o zřízení EBA a finančním institucím podle čl. 4 odst. 1 nařízení o zřízení EBA.
Plné znění obecných pokynů k jednotnému zpřístupňování informací podle článku 473a nařízení (EU) č. 575/2013 (CRR), pokud jde o přechodná ustanovení pro zmírnění dopadu zavedení IRFS 9 na kapitál zahrnuje rovněž prováděcí shrnutí, odůvodnění a doprovodné dokumenty (Executive Summary, Background and rationale, Accompanying documents).
Pokyny nabývají účinnosti od 20. 3. 2018. ČNB oznámila, že postupuje při výkonu dohledu v souladu s těmito pokyny.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou z právu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
Dne 12. ledna 2018 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES – dále jen „nařízení o zřízení EBA“ – Obecné pokyny EBA k bezpečnostním opatřením v souvislosti s operačními a bezpečnostními riziky platebních služeb podle směrnice (EU) 2015/2366 (PSD2) (dále jen „pokyny“).
Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili. Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA, že se těmito pokyny hodlá řídit.
Nová směrnice o platebních službách na vnitřním trhu (č. 2015/2366, dále „PSD2“) ve svém článku 95 odst. 3 ukládá EBA vypracovat obecné pokyny ke stanovení, provádění a sledování bezpečnostních opatření. Podle těchto pokynů mají poskytovatelé platebních služeb (dále „PSPs“)1 zavést rámec s příslušnými opatřeními určenými ke zmírnění rizik a kontrolními mechanismy s cílem řídit operační a bezpečnostní rizika související s platebními službami, které poskytují.
Obecné pokyny (GL) jsou posledním ze tří předpisů týkajících se bezpečnosti, k jejichž vypracování dostala EBA mandát v PSD2 (předcházející jsou RTS k silné autentizaci a společné a bezpečné komunikaci a obecné pokyny k oznamování významných incidentů).
Při přípravě GL vycházela EBA z již platných obecných pokynů k bezpečnosti internetových plateb podle PSD1 (EBA/GL/2014/12) a z dalších standardů platných pro jiné oblasti související s operačními a bezpečnostními riziky. GL stanoví požadavky, které mají PSPs zavést, aby zmírnili operační a bezpečnostní rizika plynoucí z poskytování platebních služeb. GL obsahují 9 pokynů pro PSPs, které se týkají všeobecných zásad, správy a řízení, posouzení rizik, ochrany před operačními a bezpečnostními riziky, odhalování neobvyklé činnosti, zajištění kontinuity činnosti při mimořádných událostech, testování bezpečnostních opatření, informovanosti o situaci a soustavného učení a řízení vztahů s uživateli platebních služeb.
Pokyny jsou určeny poskytovatelům platebních služeb podle čl. 4 odst. 11 směrnice (EU) 2015/2366 a uvedeným v definici „finančních institucí“ v čl. 4 odst. 1 nařízení o zřízení EBA a příslušným orgánům podle čl. 4 odst. 2 bodu i) uvedeného nařízení s odkazem na zrušenou směrnici 2007/64/ES3 (v současnosti směrnice (EU) 2015/23664).
Plné znění obecných pokynů k bezpečnostním opatřením v souvislosti s operačními a bezpečnostními riziky platebních služeb podle směrnice (EU) 2015/2366 (P/SD2) zahrnuje rovněž prováděcí shrnutí, odůvodnění a doprovodné dokumenty (Executive Summary, Background and rationale, Accompanying documents).
Pokyny nabyly účinnosti 13. ledna 2018. ČNB oznámila, že postupuje při výkonu dohledu v souladu s těmito pokyny.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou z právu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
Ve věstníku ČNB bylo uveřejněno Úřední sdělení České národní banky ze dne 28. března 2018 k výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry – uveřejňování informací
Dne 2. 3. 2018 byla zplatněna a zveřejněna v SDNS opravná metodika výkaznictví EBA20180302 k metodice EBA20180301 podle jednotných reportovacích rámců EU v oblasti obezřetného podnikání, které jsou v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky (CRR) a předpisy jej provádějícími
Tato metodika je v souladu s Prováděcím nařízení (EU) 2017/1443 pro FINREP podle IFRS 9 (schváleným EK 29. 6. 2017, publikovaným v OJ 17. 8. 2017) a Prováděcím nařízení (EU) 2017/2114 pro COREP a ostatní části JRR EBA (schváleným EK 9. 11. 2017 a publikovaným v OJ 6. 12. 2017), včetně DPM metodiky EBA verze 2.7.
Úpravy v metodice EBA20180302 se týkají převážně oprav názvů, upřesnění definic polí a deaktivace vybraných kontrol na základě revidovaného seznamu validačních pravidel vydaných EBA dne 9. 3. 2018. Účelem je zajištění co nejvyšší kvality zasílaných dat.
Provedené úpravy:
- v datovém souboru COSIFE10/COKIFE10 (Kapitál a rizikové expozice) - datová oblast COS/COK10_41 byly opraveny názvy a definice informačních prvků IP CAP0311 a CAP0312 takto:
- CAP0311 - Odložené daňové pohledávky podléhající rizikové váze 250% a
- CAP0312 - Odložené daňové pohledávky podléhající rizikové váze 0% (slovo závazky bylo nahrazeno slovem pohledávky).
- v datovém souboru COSIFE40/COKIFE40 (Operační riziko) - byly deaktivovány (přepnuty na „informativní“) JVK kk 75 (EBA v1153_m) a JVK kk 100 (EBA v6018_m).
- v datovém souboru COSIFE50/COKIFE50 (Tržní riziko) - byla deaktivována (přepnuta na „informativní“) JVK kk 8180 (EBA v6019_m).
- v datovém souboru AMSIFE10/AMKIFE10 (Dodatečné monitorovací nástroje pro likviditu) – byly deaktivovány (přepnuty na „informativní“) JVK kk 906, kk 1710 a kk 1715.
Informace k zasílání dotazů
Rádi bychom vás informovali, že pro dotazy k dohledovému obezřetnostnímu výkaznictví pro banky, DZ a OCP byla založena emailová adresa bd.stat@cnb.cz. V této souvislosti vás žádáme při zasílání dotazů k tomuto výkaznictví o využívání prioritně této nové adresy a o uvádění oblasti nebo výkazu, kterého se dotaz týká, do předmětu mailu.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) vydal dne 23. března 2018 aktualizovaný dokument Questions and Answers (Q&A) pro implementaci oblasti ochrany investorů podle regulace MiFID II/MiFIR.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA) vydal dne 22. března 2018 aktualizovaný seznam regionálních vlád a místních úřadů pro účely výpočtu kapitálových požadavků podle nařízení CRR.
Na tomto odkaze naleznete tiskovou EBA zprávu k tomuto tématu
Česká národní banka (ČNB) zveřejnila odpověď na kvalifikovaný dotaz k některým aspektům oddělení majetku SICAV nevytvářející podfondy.
Konkrétní znění kvalifikovaného dotazu:
1. Jak má akciová společnost s proměnným základním kapitálem (SICAV) nevytvářející podfondy zohlednit požadavek oddělení majetku podle § 164 ZISIF ve svém účetnictví?
2. Jakým způsobem jsou hrazeny náklady SICAV nevytvářející podfondy v návaznosti na požadavek oddělení majetku?
Odpověď ČNB: Každý investiční fond ve formě SICAV, který nevytváří podfondy, je od 1. června 2017 povinen mít účetně a majetkově oddělený majetek a dluhy z investiční činnosti od svého ostatního jmění. Přesto takový SICAV zůstává i nadále jedinou účetní jednotkou, a oddělení tak probíhá pouze v rámci jeho vnitřního účetnictví.
S ohledem na účel existence investičního fondu, kterým je vlastní investiční činnost, by mu měly vznikat jen náklady spojené přímo či nepřímo s investiční činností, které se hradí z investiční části SICAV. Způsob hrazení nákladů SICAV musí upravovat statut.
Povinností obhospodařovatele v rámci pravidel odborné péče je mj. zabránit vzniku neopodstatněných nákladů investičního fondu včetně jeho investičního portfolia.
Na tomto odkazu naleznete kompletní text odpovědi ČNB na kvalifikovaný dotaz
Zdroj: ČNB
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Markets Authority, ESMA) vydal dne 5. února 2018 Obecné pokyny ESMA k požadavkům na řízení produktů podle směrnice MiFID II, které jsou určeny obchodníkům s cennými papíry, kteří se řídí zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, a příslušným orgánům dohledu, přičemž se vztahují také na investiční zprostředkovatele podle tohoto zákona.
Česká národní banka potvrdila 23. února 2018 v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení č. 1095/2010, že se těmito obecnými pokyny hodlá řídit.
Obecné pokyny vydává ESMA v návaznosti na čl. 24 (2) směrnice 2014/65/EU (MiFID II) a čl. 9 a 10 směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/593 (prováděcí směrnice MiFID II). Jde o podrobnější rozpracování požadavků na tzv. produktové řízení, tedy na postupy tvůrce produktu a distributora produktu. Předmětem výkladu jsou povinnosti týkající se stanovení cílového trhu a distribuční strategie pro každý produkt, jeho periodického přezkumu, sledování prodejů mimo cílový trh, komunikace mezi distributorem a tvůrcem, důsledků produktového řízení pro poskytované investiční služby, a konečně případné úpravy distribuční strategie distributorem, pokud dojde k závěru, že cílový trh a distribuční strategie nebyly stanoveny tvůrcem adekvátně.
Tyto obecné pokyny nabyly účinnosti 5. února 2018. Česká národní banka bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito obecnými pokyny a očekává, že obchodníci s cennými papíry a další distributoři vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito pokyny řídily.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
