Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA) zahájil dne 11. května 2016 konzultaci k návrhu Obecných pokynů k zpřístupňování ukazatele Liquidity Coverage Ratio (LCR).
Tyto Obecné pokyny mají harmonizovat a upřesňovat kvalitativní a kvantitativní informace o likviditě, které mají instituce povinnost zpřístupňovat.
Obecné pokyny byly vytvořeny na základě ustanovení článku 435(1) nařízení CRR.
Příspěvky a komentáře lze zasílat do 11. srpna 2016 prostřednictvím webového formuláře
Na tomto odkazu naleznete konzultační dokument EBA
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu EBA k tomuto tématu
iCompllex blog - aktuality z oblasti compliance
a regulace finančních služeb
13. května 2016
Společný výbor evropských orgánů dohledu vysvětluje své Stanovisko k návrhu EC na změnu ITS k přiřazování úvěrových hodnocení poskytnutých externími ratingovými agenturami
Společný výbor evropských orgánů dohledu (EBA, ESMA a EIOPA) zveřejnil dne 12. května 2016 své Stanovisko k návrhu Evropské komise (EC) na změnu implementačních technických standardů (ITS) k přiřazování úvěrových hodnocení poskytnutých externími ratingovými agenturami podle nařízení CRR a směrnice Solvency II.
Návrh ITS byl vypracován v souladu s požadavky článku 136(1)(3) nařízení 575/2013 (CRR) a článku 109a(1) směrnice 2009/138/EC (Solvency II).
Ve svém Stanovisku Společný výbor vyjadřuje nesouhlas s návrhem EC, neboť zvýhodňuje aspekty hospodářské soutěže nad obezřetnostním dohledem, zvyšuje riziko finanční nestability a není v souladu s mandátem daným ESA.
Na tomto odkazu naleznete Stanovisko ESA k návrhu Evropské komise
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
Návrh ITS byl vypracován v souladu s požadavky článku 136(1)(3) nařízení 575/2013 (CRR) a článku 109a(1) směrnice 2009/138/EC (Solvency II).
Ve svém Stanovisku Společný výbor vyjadřuje nesouhlas s návrhem EC, neboť zvýhodňuje aspekty hospodářské soutěže nad obezřetnostním dohledem, zvyšuje riziko finanční nestability a není v souladu s mandátem daným ESA.
Na tomto odkazu naleznete Stanovisko ESA k návrhu Evropské komise
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
11. května 2016
Lex GATCA - novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
Zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní
Zákon č. 164/2013 Sb. o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zák. č. 344/2013 Sb. a zák. č. 105/2016 Sb. je základní normou upravující mezinárodní spolupráci v oblasti daní. Novela č. 105/2016 Sb. zavedla nový druh automatické výměny informací oznamovaných finančními institucemi včetně rozsáhlého definičního aparátu a pravidel oznamování a náležité péče pro informování o finančních účtech. S cílem zajistit větší přehlednost právní úpravy v oblasti výměny informací byl novelou zrušen zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní (tzv. Lex FATCA) a celá problematika výměny informací s USA byla subsumována do zákona č. 164/2013 Sb. Tímto klientským přístupem bylo zajištěno, že celá právní úprava problematiky výměny informací se nachází pouze v jedné právní normě. Podle zákona Ministerstvo financí zveřejňuje na svých internetových stránkách seznam smluvních států podle 13b odst. 1 písm. b) a c) zákona a seznam rozhodných dnů podle § 13 g odst. 4 zákona. Okruh jurisdikcí Ministerstvo financí s odstupem cca 6 měsíců doplňuje s ohledem na nově uzavřené smlouvy umožňující automatickou výměnu informací, popř. s ohledem na nové signatáře MCAA (viz níže). Jurisdikce, které přestanou poskytovat např. dostatečné záruky ohledně nakládání s osobními údaji (viz MCAA a CRS), mohou být ze seznamu rovněž vyjmuty.
Zákon provádí vyhláška č. 74/2014 Sb. o stanovení druhů příjmu a majetku pro účely automatické výměny informací v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní a vyhláška č. 108/2016 Sb. stanovící účty vyňaté z oznamování.
Vedle této právní úpravy je nutno vzít v potaz, že pro oblast nepřímých daní se pro spolupráci ve vztahu k členským státům EU použije přímo aplikovatelný předpis EU, příslušné nařízení (viz Nařízení Rady EU pro správní spolupráci pro oblast DPH).
Dokumenty ke stažení
V souvislosti s tímto tématem jsme informovali již dříve ve článku Lex GATCA - informace k novele zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu
Zdroj: MF
Zákon č. 164/2013 Sb. o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zák. č. 344/2013 Sb. a zák. č. 105/2016 Sb. je základní normou upravující mezinárodní spolupráci v oblasti daní. Novela č. 105/2016 Sb. zavedla nový druh automatické výměny informací oznamovaných finančními institucemi včetně rozsáhlého definičního aparátu a pravidel oznamování a náležité péče pro informování o finančních účtech. S cílem zajistit větší přehlednost právní úpravy v oblasti výměny informací byl novelou zrušen zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní (tzv. Lex FATCA) a celá problematika výměny informací s USA byla subsumována do zákona č. 164/2013 Sb. Tímto klientským přístupem bylo zajištěno, že celá právní úprava problematiky výměny informací se nachází pouze v jedné právní normě. Podle zákona Ministerstvo financí zveřejňuje na svých internetových stránkách seznam smluvních států podle 13b odst. 1 písm. b) a c) zákona a seznam rozhodných dnů podle § 13 g odst. 4 zákona. Okruh jurisdikcí Ministerstvo financí s odstupem cca 6 měsíců doplňuje s ohledem na nově uzavřené smlouvy umožňující automatickou výměnu informací, popř. s ohledem na nové signatáře MCAA (viz níže). Jurisdikce, které přestanou poskytovat např. dostatečné záruky ohledně nakládání s osobními údaji (viz MCAA a CRS), mohou být ze seznamu rovněž vyjmuty.
Zákon provádí vyhláška č. 74/2014 Sb. o stanovení druhů příjmu a majetku pro účely automatické výměny informací v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní a vyhláška č. 108/2016 Sb. stanovící účty vyňaté z oznamování.
Vedle této právní úpravy je nutno vzít v potaz, že pro oblast nepřímých daní se pro spolupráci ve vztahu k členským státům EU použije přímo aplikovatelný předpis EU, příslušné nařízení (viz Nařízení Rady EU pro správní spolupráci pro oblast DPH).
- Úplné znění zákona: Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších zákonů
- původní znění zákona: Zákon č. 164/2013 Sb.
- novely: Zákon č. 105/2016 Sb.
- prováděcí vyhlášky: Vyhláška č. 108/2016 Sb., Vyhláška č. 74/2014 Sb.
Dokumenty ke stažení
V souvislosti s tímto tématem jsme informovali již dříve ve článku Lex GATCA - informace k novele zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu
Zdroj: MF
10. května 2016
iCompllex s.r.o. hledá kandidáta na pozici Junior Regulatory Analyst
Sazba příspěvků do Fondu pojištění vkladů pro rok 2016
Česká národní banka (ČNB) uveřejnila hodnotu roční sazby příspěvků do Fondu pojištění vkladů (CR) pro rok 2016 ve výši 0,045 % a hodnota vyrovnávacího koeficientu (µ) pro rok 2016 ve výši 0,02004; koeficient „mae“ se pro rok 2016 nestanoví.
Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB
6. května 2016
Prezident republiky podepsal zákon, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
Prezident republiky podepsal dne 4. května 2016 zákon, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
Zákon má nabýt účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.
V této souvislosti jsme informovali již dříve ve článku Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu schválen Senátem
Zákon má nabýt účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.
V této souvislosti jsme informovali již dříve ve článku Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu schválen Senátem
5. května 2016
ESMA navrhuje změnu RTS k reportingu dle nařízení MiFIR
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) zveřejnil dne 4. května 2016 žádost o změnu svého návrhu regulatorních technických standardů (RTS) k reportingu (RTS 22) podle nařízení MiFIR.
RTS 22 byly schváleny Evropskou Komisí dne 28. září 2015. ESMA potvrzuje potřebu změny těchto standardů v důsledku nezamýšleného opomenutí v konečné fázi sestavování RTS.
Změna, kterou ESMA předkládá, se vztahuje k seznamu případů, které nejsou považovány za vykazované transakce pro účely článku 26 MiFIR. Navrhovaná změna má zajistit, aby investiční podniky nemusely plnit reporting o převodu kolaterálu, což by bylo nákladné a v oblasti dohledu by nepřinášelo dodatečný užitek.
Navrhované změny byly předloženy Evropské Komisi.
Na tomto odkazu naleznete změnový návrh RTS k reportovací povinnosti podle čl. 26 MiFIR
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
RTS 22 byly schváleny Evropskou Komisí dne 28. září 2015. ESMA potvrzuje potřebu změny těchto standardů v důsledku nezamýšleného opomenutí v konečné fázi sestavování RTS.
Změna, kterou ESMA předkládá, se vztahuje k seznamu případů, které nejsou považovány za vykazované transakce pro účely článku 26 MiFIR. Navrhovaná změna má zajistit, aby investiční podniky nemusely plnit reporting o převodu kolaterálu, což by bylo nákladné a v oblasti dohledu by nepřinášelo dodatečný užitek.
Navrhované změny byly předloženy Evropské Komisi.
Na tomto odkazu naleznete změnový návrh RTS k reportovací povinnosti podle čl. 26 MiFIR
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
3. května 2016
Předběžná metodika k novým výkazům pro likviditu (LCR podle DA) - banky a družstevní záložny
Česká národní banka (ČNB) připravila v zájmu zajištění dostatečného času na implementaci předběžnou metodiku k novým výkazům pro likviditu, které vyplývají z přímo účinného prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/322 ze dne 10. února 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 680/2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu v souvislosti s požadavkem krytí likvidity. Nové výkazy pro likviditu byly navrženy v souladu s požadavkem na úvěrové instituce, který se týká krytí likvidity podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014 (LCR DA).
Jedná se o následující výkazy:
Tyto výkazy budou předkládány s měsíční periodicitou na individuální a konsolidované úrovni a budou předkládány stejným okruhem vykazujících osob jako jsou dosud vykazovány LIKIFE10 a LISIFE10. Datum prvního sestavení nových výkazů je 30. 9. 2016. Výše zmíněné nové výkazy jsou vyprojektovány v MtS-ISL-SUD-SDNS v rámci připravované metodiky EBA20160601, která bude zplatněna a publikována koncem května 2016.
V této metodice budou obsaženy také oba nové výkazy pro pákový poměr na individuální a konsolidované úrovni, přičemž výkaz LRS (ČNB) 11-04 - Pákový poměr podle DA (LRSIFE11) již byl součástí metodiky EBA20151201. Datum prvního sestavení nových výkazů pro pákový poměr je taktéž 30. 9. 2016. Výkazy se sestavují se čtvrtletní periodicitou.
V metodice EBA20160601 se nepředpokládají další strukturální úpravy jiných výkazů, pouze upřesnění, která vyplývají z průběžného řešení dotazů vykazujících osob adresovaných ČNB a Q/A.
Předběžná metodika je k dispozici:
Exportovanou metodiku je třeba chápat jako předběžnou. V průběhu května 2016 mohou ještě probíhat revize a doplnění textů, úpravy názvů a definic, opravy případných zjištěných chyb, dále budou doplněny ještě některé kontroly, které jsou nyní vyprojektovány pouze pro LISIFE11 a pouze pro datové oblasti, kde jsou vykazovány údaje za „všechny měny v CZK“. Tyto kontroly budou vyprojektovány také pro LIKIFE11 a pro „významné měny“.
Na tomto odkazu naleznete zprávu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
Jedná se o následující výkazy:
- LIK (ČNB) 11-12 - Likvidita na konsolidovaném základě podle DA (LIKIFE11)
- LIS (ČNB) 11-12 - Likvidita podle DA (LISIFE11)
Tyto výkazy budou předkládány s měsíční periodicitou na individuální a konsolidované úrovni a budou předkládány stejným okruhem vykazujících osob jako jsou dosud vykazovány LIKIFE10 a LISIFE10. Datum prvního sestavení nových výkazů je 30. 9. 2016. Výše zmíněné nové výkazy jsou vyprojektovány v MtS-ISL-SUD-SDNS v rámci připravované metodiky EBA20160601, která bude zplatněna a publikována koncem května 2016.
V této metodice budou obsaženy také oba nové výkazy pro pákový poměr na individuální a konsolidované úrovni, přičemž výkaz LRS (ČNB) 11-04 - Pákový poměr podle DA (LRSIFE11) již byl součástí metodiky EBA20151201. Datum prvního sestavení nových výkazů pro pákový poměr je taktéž 30. 9. 2016. Výkazy se sestavují se čtvrtletní periodicitou.
V metodice EBA20160601 se nepředpokládají další strukturální úpravy jiných výkazů, pouze upřesnění, která vyplývají z průběžného řešení dotazů vykazujících osob adresovaných ČNB a Q/A.
Předběžná metodika je k dispozici:
- LIKIFE11 a LISIFE11 ze systému MtS-ISL-SUD-SDNS obsahující struktury výkazů, definice jednotlivých objektů, použité číselníky a parametry, jednovýkazové a mezivýkazové kontroly v souborech xls a pdf.
- exportem předběžné metodiky EBA20160601 prostřednictvím aplikace Edifact.
Exportovanou metodiku je třeba chápat jako předběžnou. V průběhu května 2016 mohou ještě probíhat revize a doplnění textů, úpravy názvů a definic, opravy případných zjištěných chyb, dále budou doplněny ještě některé kontroly, které jsou nyní vyprojektovány pouze pro LISIFE11 a pouze pro datové oblasti, kde jsou vykazovány údaje za „všechny měny v CZK“. Tyto kontroly budou vyprojektovány také pro LIKIFE11 a pro „významné měny“.
Na tomto odkazu naleznete zprávu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
Revize technických standardů MiFID II/MiFIR k transparentnosti neakciových nástrojům a limitům pozic komoditních derivátů
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) vydala dne 2. května 2016 dvě Stanoviska, ve kterých předkládá úpravu návrhů některých regulatorních technických standardů (RTS) ke směrnici MiFID II a nařízení MiFIR.
ESMA navrhuje revizi
V září 2015 ESMA předložil 28 návrhů RTS k MiFIDII/MiFIR ke schválení Evropské Komisi. Dne 20. dubna 2016 Komise požádala ESMA o revizi tří z těchto RTS. Dne 2. května 2016 zaslal ESMA Komisi návrh revize dvou z nich. Návrh úpravy třetího RTS, který se týká doplňkových služeb ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 3 směrnice 2014/65/EU bude zveřejněn do konce tohoto měsíce.
ESMA navrhuje revizi
- RTS 2 k požadavkům na transparentnost ve vztahu k dluhovým nástrojům, strukturovaným finančním produktům, emisním povolenkám a derivátům podle směrnice MiFID, a
- RTS 21 k metodice výpočtu a uplatňování limitů pro pozice komoditních derivátů obchodovaných v obchodních systémech a na ekonomicky srovnatelných OTC trzích.
V září 2015 ESMA předložil 28 návrhů RTS k MiFIDII/MiFIR ke schválení Evropské Komisi. Dne 20. dubna 2016 Komise požádala ESMA o revizi tří z těchto RTS. Dne 2. května 2016 zaslal ESMA Komisi návrh revize dvou z nich. Návrh úpravy třetího RTS, který se týká doplňkových služeb ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 3 směrnice 2014/65/EU bude zveřejněn do konce tohoto měsíce.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
2. května 2016
Dohledový benchmark ČNB č. 1/2016: Postup při změně rámcové smlouvy o platebních službách
Česká národní banka (ČNB) při výkonu dohledové činnosti zjistila, že postup některých poskytovatelů platebních služeb při změně rámcové smlouvy o platebních službách, prostřednictvím které se poskytovatel platebních služeb zavazuje uživateli platebních služeb provádět platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené (dále jen „rámcová smlouva“), není plně v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, v platném znění (dále jen „ZoPS“), zejména s ustanoveními § 94 odst. 1, § 80 odst. 1, § 78 odst. 1, § 78 odst. 2 a § 2 odst. 3 písm. i) ZoPS.
Z uvedených ustanovení ZoPS vyplývá, že při navrhování změny rámcové smlouvy musí poskytovatel platebních služeb dodržet obsahové a formální požadavky na návrh změny rámcové smlouvy, způsob poskytnutí návrhu a lhůtu pro poskytnutí návrhu. Poskytovatel je při navrhování změny sjednané rámcové smlouvy povinen učinit návrh změny na trvalém nosiči dat nejméně dva měsíce přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, přičemž jej musí poskytnout určitě a srozumitelně. Povinnost poskytnout informaci uživateli je splněna v případech, kdy v důsledku jednání poskytovatele dojde uživateli informace zachycená na trvalém nosiči dat. Trvalý nosič dat je definován jako jakýkoli předmět, který umožňuje uživateli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě.
Při změně rámcové smlouvy musí poskytovatel poskytnout uživateli na trvalém nosiči dat návrh změny rámcové smlouvy, ze kterého bude patrné, jaká konkrétní ustanovení se v rámcové smlouvě mění spolu s úplným zněním navrhovaných změn, případně celé znění změněné rámcové smlouvy s vyznačenými změnami.
S ohledem na konkrétní smluvní ujednání mezi poskytovatelem a uživatelem upravující způsoby vzájemné komunikace se bude v praxi jednat zejména o tři nejběžněji užívané modely postupu poskytovatele při změnách rámcové smlouvy. První spočívá v zaslání návrhu změny rámcové smlouvy v písemné podobě na adresu uživatele. Druhým vhodným způsobem je zaslání návrhu změny rámcové smlouvy prostřednictvím zprávy v internetovém bankovnictví nebo přílohou zprávy v internetovém bankovnictví, přičemž tyto zprávy musí být uživateli přístupné po dobu přiměřenou účelu použití těchto informací, nejméně však po dobu trvání rámcové smlouvy. Třetí možností je zaslání návrhu rámcové smlouvy prostřednictvím e-mailové zprávy na kontaktní e-mailovou adresu uživatele.
Za nedodržení zákonné povinnosti bude Česká národní banka považovat případy, kdy poskytovatel pouze oznámí uživateli, že změna rámcové smlouvy proběhne a že se s ní může seznámit určitým způsobem.16 Takovýto postup nelze považovat za poskytnutí návrhu na změny rámcové smlouvy, ale jedná se o pouhé zpřístupnění.
Česká národní banka dodává, že popsaný postup se uplatní při jakékoli změně rámcové smlouvy sjednané s klientem či jejích případných součástí, tedy i například při změně ustanovení všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek či sazebníku poplatků v rozsahu, ve kterém se vztahují na rámcovou smlouvou sjednané služby.
Tímto dohledovým benchmarkem není dotčena možnost odchýlení se od ustanovení ZoPS týkající se změn rámcové smlouvy ve vztahu k uživatelům, kteří nejsou spotřebiteli nebo drobnými podnikateli.
Na tomto odkazu naleznete kompletní znění dohledového benchmarku ČNB č. 1/2016
Z uvedených ustanovení ZoPS vyplývá, že při navrhování změny rámcové smlouvy musí poskytovatel platebních služeb dodržet obsahové a formální požadavky na návrh změny rámcové smlouvy, způsob poskytnutí návrhu a lhůtu pro poskytnutí návrhu. Poskytovatel je při navrhování změny sjednané rámcové smlouvy povinen učinit návrh změny na trvalém nosiči dat nejméně dva měsíce přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, přičemž jej musí poskytnout určitě a srozumitelně. Povinnost poskytnout informaci uživateli je splněna v případech, kdy v důsledku jednání poskytovatele dojde uživateli informace zachycená na trvalém nosiči dat. Trvalý nosič dat je definován jako jakýkoli předmět, který umožňuje uživateli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě.
Při změně rámcové smlouvy musí poskytovatel poskytnout uživateli na trvalém nosiči dat návrh změny rámcové smlouvy, ze kterého bude patrné, jaká konkrétní ustanovení se v rámcové smlouvě mění spolu s úplným zněním navrhovaných změn, případně celé znění změněné rámcové smlouvy s vyznačenými změnami.
S ohledem na konkrétní smluvní ujednání mezi poskytovatelem a uživatelem upravující způsoby vzájemné komunikace se bude v praxi jednat zejména o tři nejběžněji užívané modely postupu poskytovatele při změnách rámcové smlouvy. První spočívá v zaslání návrhu změny rámcové smlouvy v písemné podobě na adresu uživatele. Druhým vhodným způsobem je zaslání návrhu změny rámcové smlouvy prostřednictvím zprávy v internetovém bankovnictví nebo přílohou zprávy v internetovém bankovnictví, přičemž tyto zprávy musí být uživateli přístupné po dobu přiměřenou účelu použití těchto informací, nejméně však po dobu trvání rámcové smlouvy. Třetí možností je zaslání návrhu rámcové smlouvy prostřednictvím e-mailové zprávy na kontaktní e-mailovou adresu uživatele.
Za nedodržení zákonné povinnosti bude Česká národní banka považovat případy, kdy poskytovatel pouze oznámí uživateli, že změna rámcové smlouvy proběhne a že se s ní může seznámit určitým způsobem.16 Takovýto postup nelze považovat za poskytnutí návrhu na změny rámcové smlouvy, ale jedná se o pouhé zpřístupnění.
Česká národní banka dodává, že popsaný postup se uplatní při jakékoli změně rámcové smlouvy sjednané s klientem či jejích případných součástí, tedy i například při změně ustanovení všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek či sazebníku poplatků v rozsahu, ve kterém se vztahují na rámcovou smlouvou sjednané služby.
Tímto dohledovým benchmarkem není dotčena možnost odchýlení se od ustanovení ZoPS týkající se změn rámcové smlouvy ve vztahu k uživatelům, kteří nejsou spotřebiteli nebo drobnými podnikateli.
Na tomto odkazu naleznete kompletní znění dohledového benchmarku ČNB č. 1/2016
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)