Česká národní banka (ČNB) vydala Úřední sdělení, ze dne 22. února 2016, kterým se stanovuje roční cílová úroveň příspěvků do Fondu pro řešení krize pro rok 2016. Úřední sdělení je publikováno ve Věstníku ČNB, částka 3.
ČNB stanovuje roční cílovou úroveň ve výši 2 958 854 930 Kč.
Úřední sdělení bylo vydáno na základě požadavku § 214 odst. 2 zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu.
iCompllex blog - aktuality z oblasti compliance
a regulace finančních služeb
24. února 2016
Do Sněmovny míří novela zákona posilující postavení spotřebitele na trhu platebních služeb
Vláda ČR schválila dne 24. února 2016 Ministerstvem financí předkládanou novelu zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, která zlepšuje postavení spotřebitele v oblasti platebních účtů.
Důvodem předložení jsou požadavky na transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky.
Návrh například sjednocuje terminologii, kterou banky používají ve svých obchodních podmínkách a cenících, upravuje náležitosti informačních dokumentů týkajících se poplatků nebo stanovuje podmínky pro provozování tzv. internetových srovnávačů bankovních poplatků.
Podle návrhu Ministerstva financí tak budou banky nově povinny používat ve svých sazebnících a obchodních podmínkách jednotnou terminologii. Před uzavřením smlouvy o založení bankovního účtu budou spotřebitelé dostávat standardizovaný dokument, v němž bude uveden výčet poplatků, které banka v souvislosti s platebním účtem požaduje.
Novela zákona dále upravuje pravidla a lhůty pro převedení platebního účtu do jiné banky. Nově budou změnu platebního účtu (tzv. switching) umožňovat všichni poskytovatelé platebních služeb. Kromě toho novela zkracuje celkovou lhůtu pro službu změny účtu z dosavadních nejméně 15 na 12 pracovních dnů.
V neposlední řádě novela stanovuje podmínky pro provozování internetových stránek, které srovnávají poplatky za vedení platebních účtů. Jejím schválením dojde také k přizpůsobení českého právního řádu evropskému nařízení o mezibankovních poplatcích, které stanoví maximální přípustnou výši tzv. mezibankovních poplatků a některé další povinnosti v souvislosti s prováděním karetních transakcí.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu
Na tomto odkazu naleznete platné znění zákona o platebním styku s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
Na tomto odkazu naleznete důvodovou zprávu k návrhu novely zákona
Důvodem předložení jsou požadavky na transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky.
Návrh například sjednocuje terminologii, kterou banky používají ve svých obchodních podmínkách a cenících, upravuje náležitosti informačních dokumentů týkajících se poplatků nebo stanovuje podmínky pro provozování tzv. internetových srovnávačů bankovních poplatků.
Podle návrhu Ministerstva financí tak budou banky nově povinny používat ve svých sazebnících a obchodních podmínkách jednotnou terminologii. Před uzavřením smlouvy o založení bankovního účtu budou spotřebitelé dostávat standardizovaný dokument, v němž bude uveden výčet poplatků, které banka v souvislosti s platebním účtem požaduje.
Novela zákona dále upravuje pravidla a lhůty pro převedení platebního účtu do jiné banky. Nově budou změnu platebního účtu (tzv. switching) umožňovat všichni poskytovatelé platebních služeb. Kromě toho novela zkracuje celkovou lhůtu pro službu změny účtu z dosavadních nejméně 15 na 12 pracovních dnů.
V neposlední řádě novela stanovuje podmínky pro provozování internetových stránek, které srovnávají poplatky za vedení platebních účtů. Jejím schválením dojde také k přizpůsobení českého právního řádu evropskému nařízení o mezibankovních poplatcích, které stanoví maximální přípustnou výši tzv. mezibankovních poplatků a některé další povinnosti v souvislosti s prováděním karetních transakcí.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu
Na tomto odkazu naleznete platné znění zákona o platebním styku s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
Na tomto odkazu naleznete důvodovou zprávu k návrhu novely zákona
Odpověď ČNB na kvalifikovaný dotaz, jak počítat prahy pro povinné uveřejnění prospektu v případech, kdy emitent vydá více emisí CP, případně kdy oslovuje s jednotlivými emisemi různé skupiny potenciálních investorů
Česká národní banka (ČNB) uveřejnila odpověď na kvalifikovaný dotaz, jak počítat prahy pro povinné uveřejnění prospektu v případech, kdy emitent vydá více emisí cenných papírů, případně kdy oslovuje s jednotlivými emisemi různé skupiny potenciálních investorů.
Konkrétní znění kvalifikovaného dotazu: Posuzují se limity stanovené v § 34 odst. 4 písm. g), resp. § 35 odst. 2 písm. b) ZPKT v případě nabídky více emisí cenných papírů jednoho emitenta v průběhu 12 měsíců odděleně, nebo souhrnně za jednoho emitenta?
Odpověď ČNB: Celkové hodnoty protiplnění cenných papírů jednoho emitenta nabízených v průběhu 12 měsíců stejně jako počet osob, jímž je nabídka cenných papírů emitenta v průběhu téhož období činěna, je třeba pro účely limitu stanoveného v § 34 odst. 4 písm. g), resp. § 35 odst. 2 písm. b) ZPKT sčítat.
Na tomto odkazu naleznete kompletní text odpovědi ČNB na kvalifikovaný dotaz
Zdroj: ČNB
Konkrétní znění kvalifikovaného dotazu: Posuzují se limity stanovené v § 34 odst. 4 písm. g), resp. § 35 odst. 2 písm. b) ZPKT v případě nabídky více emisí cenných papírů jednoho emitenta v průběhu 12 měsíců odděleně, nebo souhrnně za jednoho emitenta?
Odpověď ČNB: Celkové hodnoty protiplnění cenných papírů jednoho emitenta nabízených v průběhu 12 měsíců stejně jako počet osob, jímž je nabídka cenných papírů emitenta v průběhu téhož období činěna, je třeba pro účely limitu stanoveného v § 34 odst. 4 písm. g), resp. § 35 odst. 2 písm. b) ZPKT sčítat.
Na tomto odkazu naleznete kompletní text odpovědi ČNB na kvalifikovaný dotaz
Zdroj: ČNB
23. února 2016
Stanovisko a odpovědi ČNB na vybrané otázky z konzultačního materiálu Evropské komise „Call for evidence: EU regulatory framework for financial services”
Česká národní banka (ČNB) zveřejnila Stanovisko a odpovědi ČNB na vybrané otázky z konzultačního materiálu Evropské komise „Call for evidence: EU regulatory framework for financial services”
22. února 2016
V Úředním věstníku zveřejněno Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/200 týkající se zpřístupňování informací o pákovém poměru institucí podle CRR
V Úředním věstníku EU (Official Journal) bylo dne 16. února 2016 zveřejněno Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/200 ze dne 15. února 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o zpřístupňování informací o pákovém poměru institucí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
Toto nařízení vstoupilo v platnost 17. února 2016.
Toto nařízení vstoupilo v platnost 17. února 2016.
V Úředním věstníku zveřejněno Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/230 týkající se seznamu třetích zemí, jejichž právní rámce jsou považovány za rovnocenné pro účely zacházení s expozicemi podle CRR
V Úředním věstníku EU (Official Journal) bylo dne 18. února 2016 zveřejněno Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/230 ze dne 17. února 2016, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2014/908/EU, pokud jde o seznamy třetích zemí a území, jejichž požadavky na dohled a regulaci jsou považovány za rovnocenné pro účely zacházení s expozicemi podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost 9. března 2016.
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost 9. března 2016.
18. února 2016
Oceňovací předpis 2016 - úplné pracovní znění
Ministerstvo financí (MF) zveřejnilo úplné pracovní znění předpisů k oceňování majetku pro rok 2016.
Pracovní znění zahrnuje: Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů a Vyhlášku č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 199/2014 Sb., vyhlášky č. 345/2015 Sb. a vyhlášky č. 53/2016 Sb.)
Pracovní znění zahrnuje: Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů a Vyhlášku č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 199/2014 Sb., vyhlášky č. 345/2015 Sb. a vyhlášky č. 53/2016 Sb.)
- Vyhláška Ministra financí č. 345/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb., nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.
- Vyhláška Ministra financí č. 53/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb. a vyhlášky č. 345/2015 Sb., nabývá účinnosti dnem 12. února 2016.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu
Standardní formulář pro oznámení domovského členského státu emitenta podle požadavku směrnice o transparentnosti
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) zveřejnil jazykové překlady Standardního formuláře pro oznámení domovského členského státu emitenta v souladu s požadavky Směrnice o transparentnosti (Směrnice 2013/50/EU (Amended Transparency Directive), kterou se mění Směrnice 2004/109/ES (Transparency Directive)).
Směrnice o transparentosti požaduje, aby emitenti, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, informovali o svém domovském členském státě příslušný orgán členského státu, v němž má své sídlo, případně příslušný orgán svého domovského členského státu a příslušné orgány všech hostitelských členských států.
Tento požadavek vychází z ustanovení čl. 1(1)(a)(i)(iv) Směrnice 2013/50/EU.
Účelem tohoto formuláře je zjednodušit emitentům celý postup a poskytnou vnitrostátním orgánům dohledu jednotný soubor informací.
Na tomto odkazu naleznete Standardní formulář pro oznámení domovského členského státu emitenta
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
Směrnice o transparentosti požaduje, aby emitenti, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, informovali o svém domovském členském státě příslušný orgán členského státu, v němž má své sídlo, případně příslušný orgán svého domovského členského státu a příslušné orgány všech hostitelských členských států.
Tento požadavek vychází z ustanovení čl. 1(1)(a)(i)(iv) Směrnice 2013/50/EU.
Účelem tohoto formuláře je zjednodušit emitentům celý postup a poskytnou vnitrostátním orgánům dohledu jednotný soubor informací.
Na tomto odkazu naleznete Standardní formulář pro oznámení domovského členského státu emitenta
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
17. února 2016
ESMA vydal aktualizovaný dokument Q&A k implementaci EMIR
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) dne 16. února 2016 uveřejnil aktualizované nejčastější dotazy k implementaci Nařízení EMIR.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
15. února 2016
Finální návrh ITS EBA k přiřazování stupňů úvěrové kvality sekuritizovaným pozicím podle úvěrového hodnocení externí úvěrové agentury
Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA) vydal dne 15. února 2016 finální návrh Implementačních technických standardů (ITS) k přiřazování stupňů úvěrové kvality sekuritizovaným pozicím podle úvěrového hodnocení externí úvěrové agentury.
ITS byly vytvořen na základě požadavku čl. 270 Nařízení CRR.
Tyto ITS upravují provazování ("mapování") mezi úvěrovým ratingem a příslušným stupněm úvěrové kvality, od kterého se odvíjí přidělení konkrétní rizikové váhy sekuritizované pozici v případech, kdy je používán Standardizovaný přístup nebo Přístupu IRB.
Na tomto odkazu naleznete finální návrh ITS k přiřazování stupňů úvěrové kvality sekuritizovaným pozicím podle úvěrového hodnocení externí úvěrové agentury
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu EBA k tomuto tématu
ITS byly vytvořen na základě požadavku čl. 270 Nařízení CRR.
Tyto ITS upravují provazování ("mapování") mezi úvěrovým ratingem a příslušným stupněm úvěrové kvality, od kterého se odvíjí přidělení konkrétní rizikové váhy sekuritizované pozici v případech, kdy je používán Standardizovaný přístup nebo Přístupu IRB.
Na tomto odkazu naleznete finální návrh ITS k přiřazování stupňů úvěrové kvality sekuritizovaným pozicím podle úvěrového hodnocení externí úvěrové agentury
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu EBA k tomuto tématu
Konzultace ESMA k regulaci benchmarků
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) zveřejnil dne 15. února 2016 diskusní dokument (Discussion Paper, DP) týkající se technické implementace připravovaného Nařízení o indexech využívaných jako benchmark ve vztahu k finančním instrumentům a finančním kontraktům (Benchmarks Regulation - BR).
První návrh tohoto nařízení byl zveřejněn v září 2013 jako reakce na údajnou manipulaci s benchmarky na finančních trzích. Následně byl návrh postupně upravován a tento DP vychází z verze zveřejněné v prosinci 2015. Finální verze BR dosud v Úředním věstníku EU publikována nebyla a zatím není známo ani datum jení publikace.
Cílem DP je získat názory tržních subjektů především v následujících oblastech:
Po analýze odpovědí na DP plánuje ESMA vytvořit na konci tohoto roku ještě konzultační dokument.
Příspěvky a komentáře lze zasílat do 31. března 2016 prostřednictvím webového formuláře
Na tomto odkazu naleznete konzultační dokument ESMA
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
První návrh tohoto nařízení byl zveřejněn v září 2013 jako reakce na údajnou manipulaci s benchmarky na finančních trzích. Následně byl návrh postupně upravován a tento DP vychází z verze zveřejněné v prosinci 2015. Finální verze BR dosud v Úředním věstníku EU publikována nebyla a zatím není známo ani datum jení publikace.
Cílem DP je získat názory tržních subjektů především v následujících oblastech:
- definice benchmarků;
- požadavky na funkci dohledu nad benchmarky;
- požadavky na vstupní data pro stanovování benchmarků;
- správa a kontrola požadavků pro dohlížené "přispěvatele" (supervised contributors - fyzická nebo právnická osoba poskytující vstupní data pro stanovení benchmarku)
- autorizace a registrace "administrátora" (administrator - fyzická nebo právnická osoba, která má vliv nad stanovováním benchmarků)
- požadavky týkající transparence metodiky stanovování benchmarků
Po analýze odpovědí na DP plánuje ESMA vytvořit na konci tohoto roku ještě konzultační dokument.
Příspěvky a komentáře lze zasílat do 31. března 2016 prostřednictvím webového formuláře
Na tomto odkazu naleznete konzultační dokument ESMA
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
12. února 2016
Metodický pokyn o provádění některých omezujících opatření vůči osobám, subjektům a orgánům, na které se vztahují rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN
Finanční analytický útvar Ministerstva financí na základě své působnosti podle zákonů č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, a č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, vydává metodický pokyn, určený povinným osobám k provádění některých omezujících opatření vůči osobám, subjektům a orgánům, na které se vztahují rozhodnutí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů.
Na tomto odkazu naleznete Metodický pokyn o provádění některých omezujících opatření vůči osobám, subjektům a orgánům, na které se vztahují rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu
Zdroj: MF
Na tomto odkazu naleznete Metodický pokyn o provádění některých omezujících opatření vůči osobám, subjektům a orgánům, na které se vztahují rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu
Zdroj: MF
11. února 2016
Významné zúžení definice "subjekt veřejného zájmu"
S účinností od 1. ledna 2016 došlo k významnému zúžení definice subjektů veřejného zájmu.
Dne 1. ledna 2016 nabyl účinnosti Zákon č. 221/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Na základě této novely dochází mimo jiné k významnému zúžení definice subjektů veřejného zájmu.
Nově byl ze zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech vypuštěn § 2a, který definoval subjekty veřejného zájmu následovně:
Subjektem veřejného zájmu je
a) právnická osoba založená podle českého práva, která vydala investiční cenné papíry, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
b) banka podle zákona o bankách,
c) tuzemská pojišťovna podle zákona o pojišťovnictví,
d) tuzemská zajišťovna podle zákona o pojišťovnictví,
e) zdravotní pojišťovna podle zákona upravujícího činnost zdravotních pojišťoven,
f) spořitelní a úvěrní družstvo podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
g) obchodník s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
h) centrální depozitář podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
i) investiční společnost podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
j) penzijní společnost podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a důchodové spoření,
k) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky,
l) účastnický a transformovaný fond podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
m) investiční fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
n) důchodový fond podle zákona upravujícího důchodové spoření a
o) obchodní korporace nebo konsolidující účetní jednotka, pokud průměrný přepočtený stav zaměstnanců obchodní korporace nebo konsolidačního celku za bezprostředně předcházející účetní období převýšil 4000 zaměstnanců.
a současně byl do zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví doplněn § 1a, který definuje subjekty veřejného zájmu následovně:
Za subjekt veřejného zájmu se považuje účetní jednotka se sídlem v České republice, která je
a) uvedena v § 19a odst. 1 ( § 19a odst. 1 --> ...Účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu),
b) bankou podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
c) pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,
d) penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nebo
e) zdravotní pojišťovnou.
Tato změna se subjektů, které již nově nejsou subjektem veřejného zájmu, dotkne například v odpadnutí povinnosti zřizovat výbor pro audit (podle § 44 zákona o auditorech).
Subjektům, které zůstaly subjekty veřejného zájmu i nadále, však nově mimo jiné přibyla povinnost sestavovat k rozvahovému dni Zprávu o platbách orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země (podle § 32a zákona o účetnictví).
Dne 1. ledna 2016 nabyl účinnosti Zákon č. 221/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Na základě této novely dochází mimo jiné k významnému zúžení definice subjektů veřejného zájmu.
Nově byl ze zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech vypuštěn § 2a, který definoval subjekty veřejného zájmu následovně:
Subjektem veřejného zájmu je
a) právnická osoba založená podle českého práva, která vydala investiční cenné papíry, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
b) banka podle zákona o bankách,
c) tuzemská pojišťovna podle zákona o pojišťovnictví,
d) tuzemská zajišťovna podle zákona o pojišťovnictví,
e) zdravotní pojišťovna podle zákona upravujícího činnost zdravotních pojišťoven,
f) spořitelní a úvěrní družstvo podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
g) obchodník s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
h) centrální depozitář podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
i) investiční společnost podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
j) penzijní společnost podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a důchodové spoření,
k) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky,
l) účastnický a transformovaný fond podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
m) investiční fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
n) důchodový fond podle zákona upravujícího důchodové spoření a
o) obchodní korporace nebo konsolidující účetní jednotka, pokud průměrný přepočtený stav zaměstnanců obchodní korporace nebo konsolidačního celku za bezprostředně předcházející účetní období převýšil 4000 zaměstnanců.
a současně byl do zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví doplněn § 1a, který definuje subjekty veřejného zájmu následovně:
Za subjekt veřejného zájmu se považuje účetní jednotka se sídlem v České republice, která je
a) uvedena v § 19a odst. 1 ( § 19a odst. 1 --> ...Účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu),
b) bankou podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
c) pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,
d) penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nebo
e) zdravotní pojišťovnou.
Tato změna se subjektů, které již nově nejsou subjektem veřejného zájmu, dotkne například v odpadnutí povinnosti zřizovat výbor pro audit (podle § 44 zákona o auditorech).
Subjektům, které zůstaly subjekty veřejného zájmu i nadále, však nově mimo jiné přibyla povinnost sestavovat k rozvahovému dni Zprávu o platbách orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země (podle § 32a zákona o účetnictví).
Evropská komise o rok odloží platnost regulatorního rámce MiFID II
Evropská komise (European Commission, EC) zveřejnila dne 10. února 2016 návrh legislativy k odložení účinnosti směrnice 2014/65/EU (MiFID II) o jeden rok.
EC současně zveřejnila také návrh legislativy odkládající o jeden rok taktéž účinnost prováděcího nařízení (EU) č. 600/2014 (MiFIR), vyjma těch ustanovení MiFIR, jejichž účinnost byla stanovena shodně s datem vstupu MiFIR v platnost. Prakticky jsou tedy odložena všechna ustanovení dopadající na účastníky trhu. Původní účinnost se ponechala u ustanovení, která byla účinná již vydáním MiFIR, tedy u ustanovení týkajících se regulátora.
Toto rozhodnutí reflektuje technickou náročnost implementace požadavků regulace jak vůči dohledovým orgánům, tak tržním účastníkům. EC tedy navrhla poskytnout dohledovým autoritám a tržním účastníkům ještě jeden další rok k zajištění souladu s požadavky regulace MiFID II. Nový základní termín účinnosti legislativy je tak stanoven na 3. ledna 2018. Nicméně transpoziční lhůta směrnice MiFID II pro členské státy EU zůstává zatím nezměněna, tedy do 3. července 2016.
V dalším kroku bude tyto legislativní návrhy posuzovat Evropský parlament a Rada.
Na tomto odkazu naleznete směrnici kterou se mění účinnost směrnice MiFID II
Na tomto odkazu naleznete nařízení kterým se mění účinnost nařízení MiFIR
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu EC k tomuto tématu
EC současně zveřejnila také návrh legislativy odkládající o jeden rok taktéž účinnost prováděcího nařízení (EU) č. 600/2014 (MiFIR), vyjma těch ustanovení MiFIR, jejichž účinnost byla stanovena shodně s datem vstupu MiFIR v platnost. Prakticky jsou tedy odložena všechna ustanovení dopadající na účastníky trhu. Původní účinnost se ponechala u ustanovení, která byla účinná již vydáním MiFIR, tedy u ustanovení týkajících se regulátora.
Toto rozhodnutí reflektuje technickou náročnost implementace požadavků regulace jak vůči dohledovým orgánům, tak tržním účastníkům. EC tedy navrhla poskytnout dohledovým autoritám a tržním účastníkům ještě jeden další rok k zajištění souladu s požadavky regulace MiFID II. Nový základní termín účinnosti legislativy je tak stanoven na 3. ledna 2018. Nicméně transpoziční lhůta směrnice MiFID II pro členské státy EU zůstává zatím nezměněna, tedy do 3. července 2016.
V dalším kroku bude tyto legislativní návrhy posuzovat Evropský parlament a Rada.
Na tomto odkazu naleznete směrnici kterou se mění účinnost směrnice MiFID II
Na tomto odkazu naleznete nařízení kterým se mění účinnost nařízení MiFIR
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu EC k tomuto tématu
10. února 2016
Sdělení ČNB o obecných pokynech k platebním příslibům podle směrnice 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů
Dne 28. května 2015 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES - dále jen „nařízení č. 1093/2010“ - Obecné pokyny k platebním příslibům podle směrnice 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů (dále jen „pokyny“).
Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení č. 1093/2010, že se těmito pokyny hodlá řídit.
Podle směrnice o systémech pojištění vkladů 2014/49/EU („směrnice DGSII“) mohou být součástí disponibilních finančních prostředků, jež mají být zohledněny za účelem dosažení cílové výše prostředků v systému pojištění vkladů, platební přísliby. Směrnice DGSII zmocňuje EBA v čl. 10 odst. 3 k vydání pokynů ohledně bližšího vymezení přípustných platebních příslibů. Finální znění pokynů (v českém jazyce) EBA uveřejnila 11. září 2015. Celkový podíl platebních příslibů nesmí překročit 30 % výše disponibilních finančních prostředků v systému pojištění vkladů (v ČR je to Garanční systém finančního trhu – GSFT). Současně by systémy pojištění vkladů neměly akceptovat platební přísliby v rozsahu vyšším než 30 % příspěvků placených úvěrovými institucemi (limit platebních příslibů jednotlivých bank pokyny neuvádějí, případné rozdíly by však neměly být diskriminační).
Předpokladem uznání platebních příslibů je plné zajištění kolaterálem, a to za podmínky, že kolaterál je tvořen nízkorizikovými aktivy, není zatížen právy třetích stran a systém pojištění vkladů s ním může volně nakládat. Ujednání o platebním příslibu by mělo podle pokynů obsahovat mj. výši platebního závazku úvěrové instituce, neodvolatelný závazek úvěrové instituce poskytnout na žádost GSFT platbu v hotovosti v rozsahu příslibu, a to do 2 pracovních dnů od obdržení žádosti GSFT, povinnost úvěrové instituce informovat GSFT v případě ohrožení její schopnosti plnit příslib a ujednání o finančním kolaterálu ve prospěch GSFT k zajištění platebního závazku úvěrové instituce.
Plné znění Obecných pokynů k platebním příslibům podle směrnice 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů zahrnuje rovněž prováděcí shrnutí, odůvodnění a doprovodné dokumenty (Executive Summary, Background and rationale, Accompanying documents).
Systémy pojištění vkladů, orgány pro řešení krizí a orgány dohledu měly implementovat pokyny do svých postupů do 31. 12. 2015. Česká národní banka bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito pokyny.
Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení č. 1093/2010, že se těmito pokyny hodlá řídit.
Podle směrnice o systémech pojištění vkladů 2014/49/EU („směrnice DGSII“) mohou být součástí disponibilních finančních prostředků, jež mají být zohledněny za účelem dosažení cílové výše prostředků v systému pojištění vkladů, platební přísliby. Směrnice DGSII zmocňuje EBA v čl. 10 odst. 3 k vydání pokynů ohledně bližšího vymezení přípustných platebních příslibů. Finální znění pokynů (v českém jazyce) EBA uveřejnila 11. září 2015. Celkový podíl platebních příslibů nesmí překročit 30 % výše disponibilních finančních prostředků v systému pojištění vkladů (v ČR je to Garanční systém finančního trhu – GSFT). Současně by systémy pojištění vkladů neměly akceptovat platební přísliby v rozsahu vyšším než 30 % příspěvků placených úvěrovými institucemi (limit platebních příslibů jednotlivých bank pokyny neuvádějí, případné rozdíly by však neměly být diskriminační).
Předpokladem uznání platebních příslibů je plné zajištění kolaterálem, a to za podmínky, že kolaterál je tvořen nízkorizikovými aktivy, není zatížen právy třetích stran a systém pojištění vkladů s ním může volně nakládat. Ujednání o platebním příslibu by mělo podle pokynů obsahovat mj. výši platebního závazku úvěrové instituce, neodvolatelný závazek úvěrové instituce poskytnout na žádost GSFT platbu v hotovosti v rozsahu příslibu, a to do 2 pracovních dnů od obdržení žádosti GSFT, povinnost úvěrové instituce informovat GSFT v případě ohrožení její schopnosti plnit příslib a ujednání o finančním kolaterálu ve prospěch GSFT k zajištění platebního závazku úvěrové instituce.
Plné znění Obecných pokynů k platebním příslibům podle směrnice 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů zahrnuje rovněž prováděcí shrnutí, odůvodnění a doprovodné dokumenty (Executive Summary, Background and rationale, Accompanying documents).
Systémy pojištění vkladů, orgány pro řešení krizí a orgány dohledu měly implementovat pokyny do svých postupů do 31. 12. 2015. Česká národní banka bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito pokyny.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
ESMA zveřejnil odpovědi obdržené v souvislosti s veřejnou konzultací týkající se dokumentu klíčových informací k retailovým a pojistným investičním produktům (PRIIPs)
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) zveřejnil odpovědi obdržené v souvislosti s veřejnou konzultací týkající se dokumentu klíčových informací k retailovým a pojistným investičním produktům (PRIIPs).
Konzultace se mimo jiné zúčastnila i Asociace pro kapitálový trh České republiky (AKAT) a Česká bankovní asociace
Na tomto odkazu naleznete odpovědi jednotlivých účastníků konzultace ESMA
Konzultace se mimo jiné zúčastnila i Asociace pro kapitálový trh České republiky (AKAT) a Česká bankovní asociace
Na tomto odkazu naleznete odpovědi jednotlivých účastníků konzultace ESMA
Zasedání Rady ministrů financí a hospodářství (ECOFIN) zemí Evropské unie proběhne v úterý 12. února 2016 v Bruselu
V pátek 12. února 2016 proběhne v Bruselu zasedání Rady ministrů financí a hospodářství (ECOFIN) zemí Evropské unie.
Českou delegaci povede náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková.
Komise ministrům představí Balíček opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem, který navazuje na globální standardy OECD proti erozi základu daně a přesouvání zisků (tzv. BEPS) dohodnuté na podzim loňského roku. Navržená opatření by měla sjednotit přístup členských států vůči společnostem vyhýbajícím se daňové povinnosti a zajistit, že daně budou odváděny tam, kde společnosti vytváří své zisky.
Ministři dále projednají Akční plán na posílení boje proti financování terorismu, který Komise zveřejnila 2. února 2016. Jedná se o seznam opatření zaměřených především na 1) prevenci pohybu finančních prostředků a identifikaci financování teroristů, 2) zdroje financování terorismu 3) mezinárodní rozměr financování terorismu a 4) zlepšení spolupráce mezi Finančními zpravodajskými jednotkami.
Komise bude informovat ministry o současném stavu implementace Bankovní unie, zejména pokud jde o stav transpozice směrnice, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (tzv. směrnice BRRD), ratifikaci mezivládní dohody o Jednotném fondu pro řešení problémů bank a transpozici směrnice o depozitních garančních schématech (tzv. směrnice DGS) v členských státech.
Na pracovní snídani proběhne tradiční výměna názorů na současnou hospodářskou situaci v Evropské unii a ministři budou stručně seznámeni s výsledky předcházejícího jednání ministrů financí zemí, jejichž měnou je euro.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu
Českou delegaci povede náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková.
Komise ministrům představí Balíček opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem, který navazuje na globální standardy OECD proti erozi základu daně a přesouvání zisků (tzv. BEPS) dohodnuté na podzim loňského roku. Navržená opatření by měla sjednotit přístup členských států vůči společnostem vyhýbajícím se daňové povinnosti a zajistit, že daně budou odváděny tam, kde společnosti vytváří své zisky.
Ministři dále projednají Akční plán na posílení boje proti financování terorismu, který Komise zveřejnila 2. února 2016. Jedná se o seznam opatření zaměřených především na 1) prevenci pohybu finančních prostředků a identifikaci financování teroristů, 2) zdroje financování terorismu 3) mezinárodní rozměr financování terorismu a 4) zlepšení spolupráce mezi Finančními zpravodajskými jednotkami.
Komise bude informovat ministry o současném stavu implementace Bankovní unie, zejména pokud jde o stav transpozice směrnice, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (tzv. směrnice BRRD), ratifikaci mezivládní dohody o Jednotném fondu pro řešení problémů bank a transpozici směrnice o depozitních garančních schématech (tzv. směrnice DGS) v členských státech.
Na pracovní snídani proběhne tradiční výměna názorů na současnou hospodářskou situaci v Evropské unii a ministři budou stručně seznámeni s výsledky předcházejícího jednání ministrů financí zemí, jejichž měnou je euro.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu
EBA vyjadřuje nesouhlas s návrhem EC na změny v RTS ke kritériím pro stanovení minimálního požadavku na vlastní kapitál a způsobilé závazky
Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA) vydal dne 9. února 2016 Stanovisko k záměru Evropské Komise měnit finální návrh Regulatorních technických standardů (RTS) ke kritériím pro stanovení minimálního požadavku na vlastní kapitál a způsobilé závazky (MREL) předložený orgánem EBA a vyzývá k rychlému přijetí standardů.
Finální návrh RTS ke kritériím pro stanovení MREL byl vytvořen na základě čl. 45(2) Směrnice 2014/59/EU (BRRD) a byly předloženy Komisi ke schválení 3. července 2015.
Na tomto odkazu naleznete Stanovisko EBA k záměru EC měnit návrh RTS ke kritériím pro stanovení minimálního požadavku na vlastní kapitál a způsobilé závazky předloženém orgánem EBA
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu EBA k tomuto tématu
Finální návrh RTS ke kritériím pro stanovení MREL byl vytvořen na základě čl. 45(2) Směrnice 2014/59/EU (BRRD) a byly předloženy Komisi ke schválení 3. července 2015.
Na tomto odkazu naleznete Stanovisko EBA k záměru EC měnit návrh RTS ke kritériím pro stanovení minimálního požadavku na vlastní kapitál a způsobilé závazky předloženém orgánem EBA
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu EBA k tomuto tématu
9. února 2016
Ve Sbírce zákonů byla publikována vyhláška č. 52/2016, kterou se mění vyhláška č. 244/2013 Sb.
Ve Sbírce zákonů byla publikována vyhláška č. 52/2016, kterou se mění vyhláška č. 244/2013 Sb., o bližší úpravě některých pravidel zákona o investičních společnostech a fondech.
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2016.
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2016.
8. února 2016
Obecné pokyny ESMA ke komplexním dluhovým nástrojům a strukturovaným vkladům publikovány v národních jazycích
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) publikoval překlady svých Obecných pokynů ke komplexním dluhovým nástrojům a strukturovaným vkladům do jednotlivých národních jazyků.
Tyto obecné pokyny se uplatňují v souvislosti s čl. 25 odst. 4 směrnice 2014/65/EU (MiFID II) a použijí se od 3. ledna 2017.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
Tyto obecné pokyny se uplatňují v souvislosti s čl. 25 odst. 4 směrnice 2014/65/EU (MiFID II) a použijí se od 3. ledna 2017.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
5. února 2016
Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/101, kterým se doplňuje nařízení CRR, pokud jde o regulační technické normy ohledně obezřetného oceňování podle čl. 105 odst. 14.
Dne 4. února 2016 byla uveřejněna Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/101 ze dne 26. října 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy ohledně obezřetného oceňování podle čl. 105 odst. 14.
V souvislosti s tímto tématem jsme informovali již dříve ve článku V Úředním věstníku zveřejněno Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/101, kterým se doplňuje nařízení CRR, pokud jde o regulační technické normy ohledně obezřetného oceňování podle čl. 105 odst. 14
V souvislosti s tímto tématem jsme informovali již dříve ve článku V Úředním věstníku zveřejněno Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/101, kterým se doplňuje nařízení CRR, pokud jde o regulační technické normy ohledně obezřetného oceňování podle čl. 105 odst. 14
4. února 2016
ČNB ponechává úrokové sazby beze změny, potvrdila kurzový závazek
Bankovní rada ČNB na svém jednání dne 4. února 2016 rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %. Bankovní rada ČNB také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR.
Uvedený kurzový závazek je jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 CZK/EUR“. Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tj. prodejem korun a nákupem cizích měn. Pokud se kurz vzdálí hladině 27 CZK/EUR na slabší straně, nechává ČNB kurz koruny pohybovat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu.
Bližší informace ke kurzovému závazku ČNB lze nalézt na stránkách ČNB:
http://www.cnb.cz/cs/faq/kurzovy_zavazek.html
Zdroj: ČNB
Uvedený kurzový závazek je jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 CZK/EUR“. Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tj. prodejem korun a nákupem cizích měn. Pokud se kurz vzdálí hladině 27 CZK/EUR na slabší straně, nechává ČNB kurz koruny pohybovat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu.
Bližší informace ke kurzovému závazku ČNB lze nalézt na stránkách ČNB:
http://www.cnb.cz/cs/faq/kurzovy_zavazek.html
Zdroj: ČNB
ESMA vydal aktualizovaný dokument Q&A k implementaci EMIR
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) dne 4. února 2016 uveřejnil aktualizované nejčastější dotazy k implementaci Nařízení EMIR.
Aktualizované Q&A zahrnují nové odpovědi týkající se defaultu ústředních protistran (CCP), přístupu institucí dohledu k registrům obchodních údajů (TR) a reportingu údajů o pozicích.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
Aktualizované Q&A zahrnují nové odpovědi týkající se defaultu ústředních protistran (CCP), přístupu institucí dohledu k registrům obchodních údajů (TR) a reportingu údajů o pozicích.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
3. února 2016
V Úředním věstníku zveřejněno Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/101, kterým se doplňuje nařízení CRR, pokud jde o regulační technické normy ohledně obezřetného oceňování podle čl. 105 odst. 14
V Úředním věstníku EU (Official Journal) bylo dne 28. ledna 2016 zveřejněno Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/101 ze dne 26. října 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy ohledně obezřetného oceňování podle čl. 105 odst. 14.
Nařízení vstupuje v platnost 17. února 2016.
Nařízení vstupuje v platnost 17. února 2016.
V Úředním věstníku zveřejněno prováděcí Nařízení Komise (EU) 2016/100, kterým se stanoví prováděcí technické normy, jimiž se specifikuje postup společného rozhodování, pokud jde o žádost o některá obezřetnostní svolení podle CRR
V Úředním věstníku EU (Official Journal) bylo dne 28. ledna 2016 zveřejněno prováděcí Nařízení Komise (EU) 2016/100 ze dne 16. října 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, jimiž se specifikuje postup společného rozhodování, pokud jde o žádost o některá obezřetnostní svolení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
Nařízení vstupuje v platnost 17. února 2016.
Nařízení vstupuje v platnost 17. února 2016.
V Úředním věstníku zveřejněno prováděcí Nařízení Komise (EU) 2016/99 týkající se fungování kolegií orgánů dohledu
V Úředním věstníku EU (Official Journal) bylo dne 28. ledna 2016 zveřejněno Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/99 ze dne 16. října 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o stanovení běžného fungování kolegií orgánů dohledu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
Nařízení vstupuje v platnost 17. února 2016.
Nařízení vstupuje v platnost 17. února 2016.
2. února 2016
V Úředním věstníku zveřejněno Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/98 týkající se obecných podmínek pro fungování kolegií orgánů dohledu
V Úředním věstníku EU (Official Journal) bylo dne 28. ledna 2016 zveřejněno Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/98 ze dne 16. října 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy k upřesnění obecných podmínek pro fungování kolegií orgánů dohledu.
Nařízení vstupuje v platnost 17. února 2016.
Nařízení vstupuje v platnost 17. února 2016.
Odpověď ČNB na kvalifikovaný dotaz k informačním povinnostem investičního fondu v souvislosti s přijetím cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu
Česká národní banka (ČNB) uveřejnila odpověď na kvalifikovaný dotaz k informačním povinnostem investičního fondu v souvislosti s přijetím cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu.
Konkrétní znění kvalifikovaného dotazu: Jaké informační povinnosti má investiční fond v souvislosti s přijetím jím vydaných cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu vůči ČNB a investorské veřejnosti?
Odpověď ČNB:
Pokud byly cenné papíry vydané investičním fondem přijaty k obchodování na regulovaném trhu, je třeba plnit informační povinnosti podle hlavy II (§ 118 a násl.) a IV (§ 124 a násl.) části deváté ZPKT, a to způsobem stanoveným v hlavě V (§ 127 a násl.) části deváté ZPKT. Rozsah těchto povinností se liší podle druhu cenného papíru.
Na tomto odkazu naleznete kompletní odpověď ČNB na kvalifikovaný dotaz
Zdroj: ČNB
Konkrétní znění kvalifikovaného dotazu: Jaké informační povinnosti má investiční fond v souvislosti s přijetím jím vydaných cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu vůči ČNB a investorské veřejnosti?
Odpověď ČNB:
Pokud byly cenné papíry vydané investičním fondem přijaty k obchodování na regulovaném trhu, je třeba plnit informační povinnosti podle hlavy II (§ 118 a násl.) a IV (§ 124 a násl.) části deváté ZPKT, a to způsobem stanoveným v hlavě V (§ 127 a násl.) části deváté ZPKT. Rozsah těchto povinností se liší podle druhu cenného papíru.
Na tomto odkazu naleznete kompletní odpověď ČNB na kvalifikovaný dotaz
Zdroj: ČNB
Návrh RTS ESMA k pravidlům vypořádávání podle Nařízení o centrálních depozitářích
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) zveřejnil dne 1. února 2016 návrh Regulatorních technických standardů (RTS) k pravidlům vypořádávání, která je ESMA povinen stanovit k implementaci Nařízení (EU) č. 909/2014 o centrálních depozitářích (Central Securities Depository Regulation, CSDR).
CSDR harmonizuje pravidla povolování a dohledu nad centrálními depozitáři v EU. RTS se týkají:
CSDR harmonizuje pravidla povolování a dohledu nad centrálními depozitáři v EU. RTS se týkají:
- opatření k zabránění selhání vypořádání, a to prostřednictvím různých procesů a funkcí, jako jsou:
- automatické párování;
- částečné vypořádání;
- mechanismus hold/release.
- opatření pro sledování a řešení selhání vypořádání, a to zejména:
- mechanismus peněžních sankcí; a
- buy-in proces.
Na tomto odkazu naleznete návrh RTS k pravidlům vypořádávání podle nařízení CSDR
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
1. února 2016
ESMA zveřejnil konsolidované Q&A k implementaci směrnice UCITS
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) zveřejnil dne 1. února 2016 konsolidovaný dokument Questions and Answers (Q&A) k implementaci pravidel směrnice UCITS.
Dokument v sobě konsoliduje všechny dosavadní Q&As související se směrnici UCITS:
Dokument v sobě konsoliduje všechny dosavadní Q&As související se směrnici UCITS:
- Q&A on Key Investor Information Document (KIID) for UCITS (2015/631)
- Q&A on ESMA’s guidelines on ETFs and other UCITS issues (2015/12)
- Q&A - Notification of UCITS and exchange of information between competent authorities (2012/428)
- Q&A - Risk Measurement and Calculation of Global Exposure and Counterparty
- Risk for UCITS (2013/1950)
Dokument také obsahuje nové otázky a odpovědi k informacím a dokumentům, které fondy mají povinnost poskytovat investorům podle požadavků UCITS V.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
Stanovisko ESMA představující navrhované změny ITS k hlavním indexům a uznávaným burzám podle nařízení CRR
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) zveřejnil dne 29. ledna 2016 Stanovisko představující navrhované změny Implementačních technických standardů k hlavním indexům a uznávaným burzám podle nařízení CRR, které byly vydány v prosinci 2014.
Tyto navrhované změny byly zaslány ke schválení Evropské Komisi. Nařízení CRR požaduje, aby orgán ESMA definoval hlavní indexy a uznávané burzy. Definice těchto pojmů je významná ve vztahu ke specifikaci způsobilého kolaterálu, který je významný při výpočtu úvěrového rizika úvěrových institucí a investičních podniků, na něž se CRR vztahuje.
ITS byly vytvořeny na základně požadavku čl. 197(8) CRR.
Na tomto odkazu naleznete Stanovisko ESMA představující navrhované změny ITS k hlavním indexům a uznávaným burzám podle nařízení CRR
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
Tyto navrhované změny byly zaslány ke schválení Evropské Komisi. Nařízení CRR požaduje, aby orgán ESMA definoval hlavní indexy a uznávané burzy. Definice těchto pojmů je významná ve vztahu ke specifikaci způsobilého kolaterálu, který je významný při výpočtu úvěrového rizika úvěrových institucí a investičních podniků, na něž se CRR vztahuje.
ITS byly vytvořeny na základně požadavku čl. 197(8) CRR.
Na tomto odkazu naleznete Stanovisko ESMA představující navrhované změny ITS k hlavním indexům a uznávaným burzám podle nařízení CRR
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)