Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) zahájil dne 31. května 2016 veřejnou konzultaci k Obecným pokynům pro pravidla a postupy jednání centrálních depozitářů cenných papírů (CSDR) v případě selhání jeho účastníka.
Obecné pokyny byly vytvořeny na základě ustanovení článku 41(4) Nařízení 909/2014.
Příspěvky a komentáře lze zasílat do 30. června 2016 prostřednictvím webového formuláře
Na tomto odkazu naleznete Obecným pokyny ESMA k pravidlům a postupům jednání CSDR v případě selhání účastníka
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
iCompllex blog - aktuality z oblasti compliance
a regulace finančních služeb
31. května 2016
Aktualizované Questions and Answers k implementaci nařízení EuVECA a EuSEF
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) vydal dne 31. 5. 2016 aktualizovaný dokument Questions and Answers (Q&A) k implementaci Nařízení č. 345/2013 o evropských fondech rizikového kapitálu (EuVECA) a Nařízení č. 346/2013 o evropských fondech sociálního podnikání (EuSEF).
Dokument obsahuje nové otázky a odpovědi týkající se používání označení fondu "EuSEF" a "EuVECA" při jejich nabízení pouze v domovském členském státě.
Na tomto odkazu naleznete Questions and Answers (Q&A) k implementaci nařízení EuVECA a EuSEF
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
Dokument obsahuje nové otázky a odpovědi týkající se používání označení fondu "EuSEF" a "EuVECA" při jejich nabízení pouze v domovském členském státě.
Na tomto odkazu naleznete Questions and Answers (Q&A) k implementaci nařízení EuVECA a EuSEF
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
30. května 2016
Stanovisko ESMA k RTS o doplňkových službách podle MiFID II
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) vydal dne 30. května 2016 Stanovisko k návrhu regulatorních technických standardů ke kritériím pro určení toho, zda má být služba považována za doplňkovou k hlavní činnosti.
Stanovisko bylo vydáno jako součást vyjádření ESMA ke změnám v návrhu RTS 20 k MiFID II a MiFIR navrhovaným Evropskou Komisí. RTS 20 stanovuje kritéria k určení, kdy je sjednání nefinančního komoditního derivátu firmou považováno za doplňkovou službu k hlavní službě.
Na tomto odkazu naleznete Stanovisko ESMA k doplňkovým službám podle MiFID II
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
Stanovisko bylo vydáno jako součást vyjádření ESMA ke změnám v návrhu RTS 20 k MiFID II a MiFIR navrhovaným Evropskou Komisí. RTS 20 stanovuje kritéria k určení, kdy je sjednání nefinančního komoditního derivátu firmou považováno za doplňkovou službu k hlavní službě.
Na tomto odkazu naleznete Stanovisko ESMA k doplňkovým službám podle MiFID II
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
Questions and Answers k implementaci regulace v oblasti zneužívání trhu MAR
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) vydal dne 30. 5. 2016 dokument Questions and Answers (Q&A) k implementaci Nařízení o zneužíváni trhu (Market Abuse Regulation, MAR).
Na tomto odkazu naleznete Questions and Answers (Q&A) k implementaci Nařízení o zneužíváni trhu
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
Na tomto odkazu naleznete Questions and Answers (Q&A) k implementaci Nařízení o zneužíváni trhu
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
Konzultace ESMA k návrhu implementačních opatření k připravovanému Nařízení o indexech využívaných jako benchmark ve vztahu k finančním instrumentům a finančním kontraktům (Benchmarks Regulation)
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) vydal dne 27. května 2016 konzultační dokument k návrhu implementačních opatření k připravovanému Nařízení o indexech využívaných jako benchmark ve vztahu k finančním instrumentům a finančním kontraktům (Benchmarks Regulation).
Příspěvky a komentáře lze zasílat do 30. června 2016 prostřednictvím webového formuláře
V souvislosti s tímto tématem jsme informovali již dříve ve článcích:
Na tomto odkazu naleznete konzultační dokument ESMA k návrhu implementačních opatření k Nařízení o indexech využívaných jako benchmark ve vztahu k finančním instrumentům a finančním kontraktům
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
Příspěvky a komentáře lze zasílat do 30. června 2016 prostřednictvím webového formuláře
V souvislosti s tímto tématem jsme informovali již dříve ve článcích:
- ESMA zveřejnil odpovědi obdržené v souvislosti s diskusním dokumentem týkajícím se technické implementace připravovaného Nařízení o indexech využívaných jako benchmark ve vztahu k finančním instrumentům a finančním kontraktům
- Konzultace ESMA k regulaci benchmarků
Na tomto odkazu naleznete konzultační dokument ESMA k návrhu implementačních opatření k Nařízení o indexech využívaných jako benchmark ve vztahu k finančním instrumentům a finančním kontraktům
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
27. května 2016
V Úředním věstníku zveřejněno Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/818 týkající se jednotného formátu a datumů pro účely zveřejnění hodnot používaných pro identifikaci globálních systémově významných institucí podle CRR
V Úředním věstníku EU (Official Journal) bylo dne 25. května 2016 uveřejněno Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/818 ze dne 17. května 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 1030/2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o jednotné formáty a datum pro účely zveřejnění hodnot používaných pro identifikaci globálních systémově významných institucí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a aktualizovaný formulář pro uveřejňování
Nařízení vstoupilo v platnost 26. května 2016.
Nařízení vstoupilo v platnost 26. května 2016.
26. května 2016
Odklad použitelnosti některých ustanovení týkajících se reportingu referenčních údajů o finančních nástrojích podle nařízení o zneužití trhu
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) vydal dne 25. května 2016 dokument upřesňující termíny použitelnosti některých ustanovení týkajících se reportingu referenčních údajů o finančních nástrojích podle nařízení o zneužití trhu (Nařízení č. 596/2014, MAR).
V návaznosti na odložení účinnosti směrnice MiFID II a nařízení MiFIR budou některá ustanovení MAR přizpůsobena novému časovému plánu. Konkrétně se jedná o ustanovení článku 4(2) a (3) MAR, která se použijí až ode dne 3. ledna 2018. Použitelnost článku 4(1) zůstává nezměněna a nastává dne 3. července 2016.
Na tomto odkazu naleznete dokument ESMA upřesňující termíny použitelnosti některých ustanovení týkajících se reportingu referenčních údajů o finančních nástrojích podle nařízení o zneužití trhu
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
V návaznosti na odložení účinnosti směrnice MiFID II a nařízení MiFIR budou některá ustanovení MAR přizpůsobena novému časovému plánu. Konkrétně se jedná o ustanovení článku 4(2) a (3) MAR, která se použijí až ode dne 3. ledna 2018. Použitelnost článku 4(1) zůstává nezměněna a nastává dne 3. července 2016.
Na tomto odkazu naleznete dokument ESMA upřesňující termíny použitelnosti některých ustanovení týkajících se reportingu referenčních údajů o finančních nástrojích podle nařízení o zneužití trhu
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
25. května 2016
Obecné pokyny EBA k zátěžovému testování systémů pojištění vkladů
Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA) vydal dne 24. května 2016 finální Obecné pokyny k zátěžovému testování systémů pojištění vkladů (DGSs).
Obecné pokyny poskytují systematickou metodiku pro plánování, provádění a reportování výsledků zátěžových testů DGSs pro posouzení jejich odolnosti vůči různým scénářům vývoje v době bankovní krize.
Provádění zátěžových testů systémů pojištění vkladů požaduje článek 4(10) směrnice 2014/49/EU.
Na tomto odkazu naleznete Obecné pokyny EBA k zátěžovému testování systémů pojištění vkladů
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu EBA k tomuto tématu
Obecné pokyny poskytují systematickou metodiku pro plánování, provádění a reportování výsledků zátěžových testů DGSs pro posouzení jejich odolnosti vůči různým scénářům vývoje v době bankovní krize.
Provádění zátěžových testů systémů pojištění vkladů požaduje článek 4(10) směrnice 2014/49/EU.
Na tomto odkazu naleznete Obecné pokyny EBA k zátěžovému testování systémů pojištění vkladů
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu EBA k tomuto tématu
24. května 2016
Vyhláška č. 158/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob zveřejněna ve Sbírce zákonů
Ve Sbírce zákonů, částce 61 byla vyhlášena vyhláška č. 158/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška nabývá účinnost dnem 1. 6. 2016.
Vyhláška nabývá účinnost dnem 1. 6. 2016.
Vyhláška č. 159/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci zveřejněna ve Sbírce zákonů
Ve Sbírce zákonů, částce 61 byla vyhlášena vyhláška č. 159/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci, ve znění vyhlášky č. 191/2011 Sb., a o zrušení vyhlášky č. 114/2006 Sb., o poctivé prezentaci investičních doporučení.
Vyhláška nabývá účinnost dnem 1. 6. 2016.
Vyhláška nabývá účinnost dnem 1. 6. 2016.
Odpověď ČNB na kvalifikovaný dotaz, jak by měl postupovat obchodník s cennými papíry, pokud ukončuje činnost a v souvislosti s tím musí klientům vydat uschované investiční nástroje
Česká národní banka (ČNB) zveřejnila odpověď na kvalifikovaný dotaz, jak by měl postupovat obchodník s cennými papíry, pokud ukončuje činnost a v souvislosti s tím musí klientům vydat uschované investiční nástroje.
Konkrétní znění kvalifikovaného dotazu: Pokud obchodník s cennými papíry zamýšlí ukončit poskytování služeb k (některým) cenným papírům a zákazník nevyužije možnost prodeje dotčených cenných papírů, nebo jejich převodu k jinému obchodníkovi s cennými papíry, může je obchodník s cennými papíry prodat i bez pokynu zákazníka?
Odpověď ČNB: Obecně je možné, aby obchodník s cennými papíry (včetně banky oprávněné k poskytování investičních služeb) vypověděl smluvní dokumentaci, jež se váže k poskytování investičních služeb, přičemž není důležité, zda tak činí např. z důvodu změny strategie poskytování investičních služeb, či z důvodu změny rozsahu povolení k poskytování investičních služeb.
Pokud došlo k řádnému ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s cennými papíry a klientem, je ve vztahu k investičním nástrojům standardním postupem při vypořádání závazků z ukončeného smluvního vztahu vydání investičních nástrojů zákazníkovi, tj. u zaknihovaných cenných papírů převedení k jinému obchodníkovi s cennými papíry podle dispozice zákazníka.
Pokud by došlo k prodeji investičních nástrojů při nesoučinnosti zákazníka, nemá obchodník s cennými papíry nárok na cenu podle ceníku, ale jen nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů.
Na tomto odkazu naleznete kompletní text odpovědi ČNB na kvalifikovaný dotaz
Zdroj: ČNB
Konkrétní znění kvalifikovaného dotazu: Pokud obchodník s cennými papíry zamýšlí ukončit poskytování služeb k (některým) cenným papírům a zákazník nevyužije možnost prodeje dotčených cenných papírů, nebo jejich převodu k jinému obchodníkovi s cennými papíry, může je obchodník s cennými papíry prodat i bez pokynu zákazníka?
Odpověď ČNB: Obecně je možné, aby obchodník s cennými papíry (včetně banky oprávněné k poskytování investičních služeb) vypověděl smluvní dokumentaci, jež se váže k poskytování investičních služeb, přičemž není důležité, zda tak činí např. z důvodu změny strategie poskytování investičních služeb, či z důvodu změny rozsahu povolení k poskytování investičních služeb.
Pokud došlo k řádnému ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s cennými papíry a klientem, je ve vztahu k investičním nástrojům standardním postupem při vypořádání závazků z ukončeného smluvního vztahu vydání investičních nástrojů zákazníkovi, tj. u zaknihovaných cenných papírů převedení k jinému obchodníkovi s cennými papíry podle dispozice zákazníka.
Pokud by došlo k prodeji investičních nástrojů při nesoučinnosti zákazníka, nemá obchodník s cennými papíry nárok na cenu podle ceníku, ale jen nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů.
Na tomto odkazu naleznete kompletní text odpovědi ČNB na kvalifikovaný dotaz
Zdroj: ČNB
23. května 2016
Sněmovní tisk 571 vyhlášen ve Sbírce zákonů jako zákon č. 148/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Prezident republiky podepsal dne 4. května 2016 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Zákon byl publikován ve Sbírce zákonů dne 17. května 2016 pod číslem 148/2016 Sb. a vstoupí v účinnost dne 1. června 2016. Zákonem se novelizují zejména:
Hlavním cílem návrhu je dosažení souladu právních předpisů ČR a EU, implementace evropských předpisů do českého právního řádu, dosažení proporcionality mezi právy a povinnostmi akcionářů ve vztahu k emitentovi a harmonizace právní úpravy správních poplatků v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon dále snižuje hranici pro minimální investici do fondů kvalifikovaných investorů při současné povinnosti administrátora tohoto fondu provést hodnocení vhodnosti investice pro investora (tzv. suitability test).
Zákon přispěje k vyšší atraktivitě fondového podnikání a českého kapitálového trhu a zajistí jeho lepší fungování při současném zvýšení ochrany spotřebitele. Zákona obsahuje převážně změny, jimiž se sleduje implementace evropských právních předpisů, konkrétně revidované transparenční směrnice, směrnice Omnibus II, nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů, směrnice UCITS V, nařízení ELTIF a novelu účetní směrnice. Zákon dále reviduje a precizuje výkladové nejasnosti ohledně některých stávajících transpozičních ustanovení.
Odborné veřejnosti se poskytuje několik doplňujících informací k tomuto zákonu. Publikuje se upravená zvláštní část důvodové zprávy odrážející změny, které byly provedeny pozměňovacími návrhy v Poslanecké sněmovně. Text aktualizované důvodové zprávy tak konvenuje zákonu ve znění, v němž byl vyhlášen ve Sbírce zákonů. Dále se publikuje též vyznačení změn provedených tímto zákonem, opět konvenující textu zákona ve znění, v němž byl vyhlášen ve Sbírce zákonů.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu
Zákon byl publikován ve Sbírce zákonů dne 17. května 2016 pod číslem 148/2016 Sb. a vstoupí v účinnost dne 1. června 2016. Zákonem se novelizují zejména:
- zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 15/1998, o dohledu v oblasti kapitálového trhu, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.
Hlavním cílem návrhu je dosažení souladu právních předpisů ČR a EU, implementace evropských předpisů do českého právního řádu, dosažení proporcionality mezi právy a povinnostmi akcionářů ve vztahu k emitentovi a harmonizace právní úpravy správních poplatků v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon dále snižuje hranici pro minimální investici do fondů kvalifikovaných investorů při současné povinnosti administrátora tohoto fondu provést hodnocení vhodnosti investice pro investora (tzv. suitability test).
Zákon přispěje k vyšší atraktivitě fondového podnikání a českého kapitálového trhu a zajistí jeho lepší fungování při současném zvýšení ochrany spotřebitele. Zákona obsahuje převážně změny, jimiž se sleduje implementace evropských právních předpisů, konkrétně revidované transparenční směrnice, směrnice Omnibus II, nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů, směrnice UCITS V, nařízení ELTIF a novelu účetní směrnice. Zákon dále reviduje a precizuje výkladové nejasnosti ohledně některých stávajících transpozičních ustanovení.
Odborné veřejnosti se poskytuje několik doplňujících informací k tomuto zákonu. Publikuje se upravená zvláštní část důvodové zprávy odrážející změny, které byly provedeny pozměňovacími návrhy v Poslanecké sněmovně. Text aktualizované důvodové zprávy tak konvenuje zákonu ve znění, v němž byl vyhlášen ve Sbírce zákonů. Dále se publikuje též vyznačení změn provedených tímto zákonem, opět konvenující textu zákona ve znění, v němž byl vyhlášen ve Sbírce zákonů.
- Revidovaná důvodová zpráva k zákonu č. 148/2016 Sb.
- Revidované vyznačení změn k zákonu č. 148/2016 Sb.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu
Zdroj: MF
19. května 2016
Sdělení ČNB o obecných pokynech k dohledu a mechanismům pro správu a řízení retailových bankovních produktů
Dne 22. března 2016 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES - dále jen „nařízení č. 1093/2010“ – Obecné pokyny k dohledu a mechanismům pro správu a řízení retailových bankovních produktů (dále jen „pokyny“).
Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení č. 1093/2010, že se těmito pokyny hodlá řídit.
Pokyny nabádají ke zřízení, zavedení a přezkoumání účinných pravidel dohledu nad produkty a vnitřní správy a řízení jako integrální součásti obecných organizačních požadavků na vnitřní kontrolní systém. Jejich uvedením do praxe by mělo být zajištěno, že produkty jsou vytvářeny a nabízeny tak, aby odpovídaly zájmům, cílům a charakteristikám určitého typu spotřebitelů s cílem minimalizovat potenciální újmu na straně spotřebitele a zabránit případnému vzniku střetu zájmů. Tyto pokyny jsou určeny příslušným orgánům dohledu a finančním institucím v působnosti EBA a vztahují se na tvůrce a distributory produktů nabízených a prodávaných spotřebitelům. Pravidla by měla být aplikována proporcionálně s ohledem na míru komplexnosti produktu, rozsah a složitost obchodní činnosti, typ a velikost tvůrce produktu, stupeň potencionálního rizika apod.
Plné znění Obecných pokynů k dohledu a mechanismům pro správu a řízení retailových bankovních produktů zahrnuje rovněž prováděcí shrnutí, odůvodnění a doprovodné dokumenty (Executive Summary, Background and rationale, Accompanying documents).
Pokyny nabývají účinnosti dne 3. ledna 2017, což je i termín, od kterého má ČNB v úmyslu postupovat v souladu s těmito pokyny při výkonu dohledu a očekává, že dohlížené subjekty vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito pokyny řídily.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení č. 1093/2010, že se těmito pokyny hodlá řídit.
Pokyny nabádají ke zřízení, zavedení a přezkoumání účinných pravidel dohledu nad produkty a vnitřní správy a řízení jako integrální součásti obecných organizačních požadavků na vnitřní kontrolní systém. Jejich uvedením do praxe by mělo být zajištěno, že produkty jsou vytvářeny a nabízeny tak, aby odpovídaly zájmům, cílům a charakteristikám určitého typu spotřebitelů s cílem minimalizovat potenciální újmu na straně spotřebitele a zabránit případnému vzniku střetu zájmů. Tyto pokyny jsou určeny příslušným orgánům dohledu a finančním institucím v působnosti EBA a vztahují se na tvůrce a distributory produktů nabízených a prodávaných spotřebitelům. Pravidla by měla být aplikována proporcionálně s ohledem na míru komplexnosti produktu, rozsah a složitost obchodní činnosti, typ a velikost tvůrce produktu, stupeň potencionálního rizika apod.
Plné znění Obecných pokynů k dohledu a mechanismům pro správu a řízení retailových bankovních produktů zahrnuje rovněž prováděcí shrnutí, odůvodnění a doprovodné dokumenty (Executive Summary, Background and rationale, Accompanying documents).
Pokyny nabývají účinnosti dne 3. ledna 2017, což je i termín, od kterého má ČNB v úmyslu postupovat v souladu s těmito pokyny při výkonu dohledu a očekává, že dohlížené subjekty vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito pokyny řídily.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
18. května 2016
EBA potvrdil používání nevyžádaných úvěrových hodnocení pro účely stanovení výše kapitálových požadavků instituce
Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA) vydal dne 17. května 2016 Rozhodnutí (Decision) potvrzující používání nevyžádaných úvěrových hodnocení vypracovaných externími ratingovými agenturami (ECAIs) pro účely stanovení výše kapitálových požadavků instituce.
Rozhodnutí EBA se vztahuje ke článku 138 Nařízení CRR, který stanovuje, že instituce mohou využít i nevyžádaná úvěrová hodnocení externí ratingové agentury pro stanovení kapitálových požadavků, ale pouze v případě, že EBA potvrdil, že kvalita nevyžádaných úvěrových hodnocení externí ratingové agentury se neliší od vyžádaných úvěrových hodnocení této externí ratingové agentury.
Na tomto odkazu naleznete Rozhodnutí EBA potvrzující používání nevyžádaných úvěrových hodnocení vypracovaných externími ratingovými agenturami pro účely stanovení výše kapitálových požadavků instituce
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu EBA k tomuto tématu
Rozhodnutí EBA se vztahuje ke článku 138 Nařízení CRR, který stanovuje, že instituce mohou využít i nevyžádaná úvěrová hodnocení externí ratingové agentury pro stanovení kapitálových požadavků, ale pouze v případě, že EBA potvrdil, že kvalita nevyžádaných úvěrových hodnocení externí ratingové agentury se neliší od vyžádaných úvěrových hodnocení této externí ratingové agentury.
Na tomto odkazu naleznete Rozhodnutí EBA potvrzující používání nevyžádaných úvěrových hodnocení vypracovaných externími ratingovými agenturami pro účely stanovení výše kapitálových požadavků instituce
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu EBA k tomuto tématu
Veřejné prohlášení FATF z 19. února 2016 – rizikové jurisdikce
Dne 19. února 2016 vydal FATF své nové veřejné prohlášení.
Dne 19. února 2016 vydal FATF své nové veřejné prohlášení ("Public Statement"), v němž opět vyzývá své členy a další jurisdikce k přijetí protiopatření vůči Íránu a KLDR, s cílem ochránit mezinárodní finanční systém před přetrvávajícími závažnými riziky praní peněz a financování terorismu, které tyto dvě země pro světový finanční systém znamenají. Írán představuje riziko zejména z hlediska financování terorismu. FATF nepřestává varovat před korespondenčními vztahy využívanými k překonání nebo obcházení opatření proti financování terorismu a praní špinavých peněz. Vyzývá k důslednému vyhodnocování všech rizik při posuzování žádostí íránských finančních institucí o otevírání poboček a zakládání dceřiných společností v jednotlivých jurisdikcích. FATF současně vybízí Írán k urychlenému odstranění svých nedostatků zejména v kriminalizaci financování terorismu a k efektivnímu přijetí požadavků na hlášení podezřelých transakcí. Pokud Írán neprodleně nepřijme příslušná opatření ke zlepšení svého systému boje proti financování terorismu, FATF v červnu 2016 navrhne svým členům přijetí zesílených protiopatření. V KLDR podle FATF stále přetrvávají zásadní nedostatky v celém systému boje proti praní peněz a financování terorismu a FATF vybízí KLDR k jejich urychlenému a efektivnímu odstranění. Obdobně jako u Íránu FATF varuje i u KLDR před navazováním korespondenčních vztahů s finančními institucemi v KLDR a nabádá ke zvýšené ostražitosti v obchodních vztazích a transakcích s touto zemí.
FAÚ doporučuje povinným osobám ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb. věnovat maximální obezřetnost při vstupu do obchodních vztahů a při platebním styku s osobami a finančními institucemi z těchto jurisdikcí; minimálně je třeba vyžadovat dostatečné informace o klientovi, zdroji jeho finančních prostředků a povaze a účelu obchodu.
Dalším dokumentem, který FATF dne 19. února 2016 zveřejnil je "Improving Global AML/CFT Compliance: On-going process". Zde jsou označeny jurisdikce, jejichž systém AML/CFT sice rovněž vykazuje strategické nedostatky, nicméně tyto země se zavázaly k akčnímu plánu zpracovanému s FATF k odstranění nedostatků a tento plán alespoň v uspokojivé míře plní. Jedná se o tyto země: Afganistán, Bosna a Hercegovina, Irák, Jemen, Laos, Guyana, Myanmar, Papua Nová Guinea, Sýrie, Uganda a Vanuatu.
Za země, které od posledního hodnocení učinily významný pokrok a nebudou nadále předmětem dohledu v rámci „Improving Global AML/CFT Compliance“, FATF v dokumentu označuje Alžír, Angolu a Panamu.
FAÚ doporučuje povinným osobám ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb. přihlédnout při vstupu do obchodních vztahů a při platebním styku s osobami a finančními institucemi z těchto jurisdikcí k rizikům spjatým s identifikovanými nedostatky.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu
Dne 19. února 2016 vydal FATF své nové veřejné prohlášení ("Public Statement"), v němž opět vyzývá své členy a další jurisdikce k přijetí protiopatření vůči Íránu a KLDR, s cílem ochránit mezinárodní finanční systém před přetrvávajícími závažnými riziky praní peněz a financování terorismu, které tyto dvě země pro světový finanční systém znamenají. Írán představuje riziko zejména z hlediska financování terorismu. FATF nepřestává varovat před korespondenčními vztahy využívanými k překonání nebo obcházení opatření proti financování terorismu a praní špinavých peněz. Vyzývá k důslednému vyhodnocování všech rizik při posuzování žádostí íránských finančních institucí o otevírání poboček a zakládání dceřiných společností v jednotlivých jurisdikcích. FATF současně vybízí Írán k urychlenému odstranění svých nedostatků zejména v kriminalizaci financování terorismu a k efektivnímu přijetí požadavků na hlášení podezřelých transakcí. Pokud Írán neprodleně nepřijme příslušná opatření ke zlepšení svého systému boje proti financování terorismu, FATF v červnu 2016 navrhne svým členům přijetí zesílených protiopatření. V KLDR podle FATF stále přetrvávají zásadní nedostatky v celém systému boje proti praní peněz a financování terorismu a FATF vybízí KLDR k jejich urychlenému a efektivnímu odstranění. Obdobně jako u Íránu FATF varuje i u KLDR před navazováním korespondenčních vztahů s finančními institucemi v KLDR a nabádá ke zvýšené ostražitosti v obchodních vztazích a transakcích s touto zemí.
FAÚ doporučuje povinným osobám ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb. věnovat maximální obezřetnost při vstupu do obchodních vztahů a při platebním styku s osobami a finančními institucemi z těchto jurisdikcí; minimálně je třeba vyžadovat dostatečné informace o klientovi, zdroji jeho finančních prostředků a povaze a účelu obchodu.
Dalším dokumentem, který FATF dne 19. února 2016 zveřejnil je "Improving Global AML/CFT Compliance: On-going process". Zde jsou označeny jurisdikce, jejichž systém AML/CFT sice rovněž vykazuje strategické nedostatky, nicméně tyto země se zavázaly k akčnímu plánu zpracovanému s FATF k odstranění nedostatků a tento plán alespoň v uspokojivé míře plní. Jedná se o tyto země: Afganistán, Bosna a Hercegovina, Irák, Jemen, Laos, Guyana, Myanmar, Papua Nová Guinea, Sýrie, Uganda a Vanuatu.
Za země, které od posledního hodnocení učinily významný pokrok a nebudou nadále předmětem dohledu v rámci „Improving Global AML/CFT Compliance“, FATF v dokumentu označuje Alžír, Angolu a Panamu.
FAÚ doporučuje povinným osobám ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb. přihlédnout při vstupu do obchodních vztahů a při platebním styku s osobami a finančními institucemi z těchto jurisdikcí k rizikům spjatým s identifikovanými nedostatky.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu
17. května 2016
V Úředním věstníku zveřejněno Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/709 týkající se podmínek pro použití odchylek týkajících se měn s omezeními dostupnosti likvidních aktiv
V Úředním věstníku EU (Official Journal) bylo dne 13. května 2016 zveřejněno Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/709 ze dne 26. ledna 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy, kterými se stanoví podmínky pro použití odchylek týkajících se měn s omezeními dostupnosti likvidních aktiv
Nařízení vstupuje v platnost 2. června 2016.
Nařízení vstupuje v platnost 2. června 2016.
13. května 2016
EBA souhlasí s návrhem Evropské Komise na změny ITS ke srovnávání interních přístupů
Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA) vydal dne 12. května 2016 Stanovisko k vyjádření Evropské Komise. Orgán EBA souhlasí s navrhovanými změnami implementačních technických standardů (ITS) ke srovnávání interních přístupů navržených Evropskou Komisí.
Tyto změny mají za cíl zlepšení kvality předkládaných údajů a posílení hodnotících analýz prováděných EBA a dohledovými orgány. EBA plánuje provádět roční aktualizace těchto ITS, aby byla zajištěna kvalita budoucích hodnocení.
ITS byly vytvořeny na základě požadavku článku 78(8) směrnice 2013/36/EU.
Na tomto odkazu naleznete Stanovisko EBA k návrhu EC na úpravu ITS ke srovnávání interních přístupů
Na tomto odkazu naleznete návrh ITS
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu EBA k tomuto tématu
Tyto změny mají za cíl zlepšení kvality předkládaných údajů a posílení hodnotících analýz prováděných EBA a dohledovými orgány. EBA plánuje provádět roční aktualizace těchto ITS, aby byla zajištěna kvalita budoucích hodnocení.
ITS byly vytvořeny na základě požadavku článku 78(8) směrnice 2013/36/EU.
Na tomto odkazu naleznete Stanovisko EBA k návrhu EC na úpravu ITS ke srovnávání interních přístupů
Na tomto odkazu naleznete návrh ITS
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu EBA k tomuto tématu
Obecné pokyny EBA k zpřístupňování ukazatele LCR
Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA) zahájil dne 11. května 2016 konzultaci k návrhu Obecných pokynů k zpřístupňování ukazatele Liquidity Coverage Ratio (LCR).
Tyto Obecné pokyny mají harmonizovat a upřesňovat kvalitativní a kvantitativní informace o likviditě, které mají instituce povinnost zpřístupňovat.
Obecné pokyny byly vytvořeny na základě ustanovení článku 435(1) nařízení CRR.
Příspěvky a komentáře lze zasílat do 11. srpna 2016 prostřednictvím webového formuláře
Na tomto odkazu naleznete konzultační dokument EBA
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu EBA k tomuto tématu
Tyto Obecné pokyny mají harmonizovat a upřesňovat kvalitativní a kvantitativní informace o likviditě, které mají instituce povinnost zpřístupňovat.
Obecné pokyny byly vytvořeny na základě ustanovení článku 435(1) nařízení CRR.
Příspěvky a komentáře lze zasílat do 11. srpna 2016 prostřednictvím webového formuláře
Na tomto odkazu naleznete konzultační dokument EBA
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu EBA k tomuto tématu
Společný výbor evropských orgánů dohledu vysvětluje své Stanovisko k návrhu EC na změnu ITS k přiřazování úvěrových hodnocení poskytnutých externími ratingovými agenturami
Společný výbor evropských orgánů dohledu (EBA, ESMA a EIOPA) zveřejnil dne 12. května 2016 své Stanovisko k návrhu Evropské komise (EC) na změnu implementačních technických standardů (ITS) k přiřazování úvěrových hodnocení poskytnutých externími ratingovými agenturami podle nařízení CRR a směrnice Solvency II.
Návrh ITS byl vypracován v souladu s požadavky článku 136(1)(3) nařízení 575/2013 (CRR) a článku 109a(1) směrnice 2009/138/EC (Solvency II).
Ve svém Stanovisku Společný výbor vyjadřuje nesouhlas s návrhem EC, neboť zvýhodňuje aspekty hospodářské soutěže nad obezřetnostním dohledem, zvyšuje riziko finanční nestability a není v souladu s mandátem daným ESA.
Na tomto odkazu naleznete Stanovisko ESA k návrhu Evropské komise
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
Návrh ITS byl vypracován v souladu s požadavky článku 136(1)(3) nařízení 575/2013 (CRR) a článku 109a(1) směrnice 2009/138/EC (Solvency II).
Ve svém Stanovisku Společný výbor vyjadřuje nesouhlas s návrhem EC, neboť zvýhodňuje aspekty hospodářské soutěže nad obezřetnostním dohledem, zvyšuje riziko finanční nestability a není v souladu s mandátem daným ESA.
Na tomto odkazu naleznete Stanovisko ESA k návrhu Evropské komise
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
11. května 2016
Lex GATCA - novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
Zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní
Zákon č. 164/2013 Sb. o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zák. č. 344/2013 Sb. a zák. č. 105/2016 Sb. je základní normou upravující mezinárodní spolupráci v oblasti daní. Novela č. 105/2016 Sb. zavedla nový druh automatické výměny informací oznamovaných finančními institucemi včetně rozsáhlého definičního aparátu a pravidel oznamování a náležité péče pro informování o finančních účtech. S cílem zajistit větší přehlednost právní úpravy v oblasti výměny informací byl novelou zrušen zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní (tzv. Lex FATCA) a celá problematika výměny informací s USA byla subsumována do zákona č. 164/2013 Sb. Tímto klientským přístupem bylo zajištěno, že celá právní úprava problematiky výměny informací se nachází pouze v jedné právní normě. Podle zákona Ministerstvo financí zveřejňuje na svých internetových stránkách seznam smluvních států podle 13b odst. 1 písm. b) a c) zákona a seznam rozhodných dnů podle § 13 g odst. 4 zákona. Okruh jurisdikcí Ministerstvo financí s odstupem cca 6 měsíců doplňuje s ohledem na nově uzavřené smlouvy umožňující automatickou výměnu informací, popř. s ohledem na nové signatáře MCAA (viz níže). Jurisdikce, které přestanou poskytovat např. dostatečné záruky ohledně nakládání s osobními údaji (viz MCAA a CRS), mohou být ze seznamu rovněž vyjmuty.
Zákon provádí vyhláška č. 74/2014 Sb. o stanovení druhů příjmu a majetku pro účely automatické výměny informací v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní a vyhláška č. 108/2016 Sb. stanovící účty vyňaté z oznamování.
Vedle této právní úpravy je nutno vzít v potaz, že pro oblast nepřímých daní se pro spolupráci ve vztahu k členským státům EU použije přímo aplikovatelný předpis EU, příslušné nařízení (viz Nařízení Rady EU pro správní spolupráci pro oblast DPH).
Dokumenty ke stažení
V souvislosti s tímto tématem jsme informovali již dříve ve článku Lex GATCA - informace k novele zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu
Zdroj: MF
Zákon č. 164/2013 Sb. o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zák. č. 344/2013 Sb. a zák. č. 105/2016 Sb. je základní normou upravující mezinárodní spolupráci v oblasti daní. Novela č. 105/2016 Sb. zavedla nový druh automatické výměny informací oznamovaných finančními institucemi včetně rozsáhlého definičního aparátu a pravidel oznamování a náležité péče pro informování o finančních účtech. S cílem zajistit větší přehlednost právní úpravy v oblasti výměny informací byl novelou zrušen zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní (tzv. Lex FATCA) a celá problematika výměny informací s USA byla subsumována do zákona č. 164/2013 Sb. Tímto klientským přístupem bylo zajištěno, že celá právní úprava problematiky výměny informací se nachází pouze v jedné právní normě. Podle zákona Ministerstvo financí zveřejňuje na svých internetových stránkách seznam smluvních států podle 13b odst. 1 písm. b) a c) zákona a seznam rozhodných dnů podle § 13 g odst. 4 zákona. Okruh jurisdikcí Ministerstvo financí s odstupem cca 6 měsíců doplňuje s ohledem na nově uzavřené smlouvy umožňující automatickou výměnu informací, popř. s ohledem na nové signatáře MCAA (viz níže). Jurisdikce, které přestanou poskytovat např. dostatečné záruky ohledně nakládání s osobními údaji (viz MCAA a CRS), mohou být ze seznamu rovněž vyjmuty.
Zákon provádí vyhláška č. 74/2014 Sb. o stanovení druhů příjmu a majetku pro účely automatické výměny informací v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní a vyhláška č. 108/2016 Sb. stanovící účty vyňaté z oznamování.
Vedle této právní úpravy je nutno vzít v potaz, že pro oblast nepřímých daní se pro spolupráci ve vztahu k členským státům EU použije přímo aplikovatelný předpis EU, příslušné nařízení (viz Nařízení Rady EU pro správní spolupráci pro oblast DPH).
- Úplné znění zákona: Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších zákonů
- původní znění zákona: Zákon č. 164/2013 Sb.
- novely: Zákon č. 105/2016 Sb.
- prováděcí vyhlášky: Vyhláška č. 108/2016 Sb., Vyhláška č. 74/2014 Sb.
Dokumenty ke stažení
V souvislosti s tímto tématem jsme informovali již dříve ve článku Lex GATCA - informace k novele zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu MF k tomuto tématu
Zdroj: MF
10. května 2016
iCompllex s.r.o. hledá kandidáta na pozici Junior Regulatory Analyst
Sazba příspěvků do Fondu pojištění vkladů pro rok 2016
Česká národní banka (ČNB) uveřejnila hodnotu roční sazby příspěvků do Fondu pojištění vkladů (CR) pro rok 2016 ve výši 0,045 % a hodnota vyrovnávacího koeficientu (µ) pro rok 2016 ve výši 0,02004; koeficient „mae“ se pro rok 2016 nestanoví.
Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB
6. května 2016
Prezident republiky podepsal zákon, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
Prezident republiky podepsal dne 4. května 2016 zákon, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
Zákon má nabýt účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.
V této souvislosti jsme informovali již dříve ve článku Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu schválen Senátem
Zákon má nabýt účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.
V této souvislosti jsme informovali již dříve ve článku Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu schválen Senátem
5. května 2016
ESMA navrhuje změnu RTS k reportingu dle nařízení MiFIR
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) zveřejnil dne 4. května 2016 žádost o změnu svého návrhu regulatorních technických standardů (RTS) k reportingu (RTS 22) podle nařízení MiFIR.
RTS 22 byly schváleny Evropskou Komisí dne 28. září 2015. ESMA potvrzuje potřebu změny těchto standardů v důsledku nezamýšleného opomenutí v konečné fázi sestavování RTS.
Změna, kterou ESMA předkládá, se vztahuje k seznamu případů, které nejsou považovány za vykazované transakce pro účely článku 26 MiFIR. Navrhovaná změna má zajistit, aby investiční podniky nemusely plnit reporting o převodu kolaterálu, což by bylo nákladné a v oblasti dohledu by nepřinášelo dodatečný užitek.
Navrhované změny byly předloženy Evropské Komisi.
Na tomto odkazu naleznete změnový návrh RTS k reportovací povinnosti podle čl. 26 MiFIR
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
RTS 22 byly schváleny Evropskou Komisí dne 28. září 2015. ESMA potvrzuje potřebu změny těchto standardů v důsledku nezamýšleného opomenutí v konečné fázi sestavování RTS.
Změna, kterou ESMA předkládá, se vztahuje k seznamu případů, které nejsou považovány za vykazované transakce pro účely článku 26 MiFIR. Navrhovaná změna má zajistit, aby investiční podniky nemusely plnit reporting o převodu kolaterálu, což by bylo nákladné a v oblasti dohledu by nepřinášelo dodatečný užitek.
Navrhované změny byly předloženy Evropské Komisi.
Na tomto odkazu naleznete změnový návrh RTS k reportovací povinnosti podle čl. 26 MiFIR
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
3. května 2016
Předběžná metodika k novým výkazům pro likviditu (LCR podle DA) - banky a družstevní záložny
Česká národní banka (ČNB) připravila v zájmu zajištění dostatečného času na implementaci předběžnou metodiku k novým výkazům pro likviditu, které vyplývají z přímo účinného prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/322 ze dne 10. února 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 680/2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu v souvislosti s požadavkem krytí likvidity. Nové výkazy pro likviditu byly navrženy v souladu s požadavkem na úvěrové instituce, který se týká krytí likvidity podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014 (LCR DA).
Jedná se o následující výkazy:
Tyto výkazy budou předkládány s měsíční periodicitou na individuální a konsolidované úrovni a budou předkládány stejným okruhem vykazujících osob jako jsou dosud vykazovány LIKIFE10 a LISIFE10. Datum prvního sestavení nových výkazů je 30. 9. 2016. Výše zmíněné nové výkazy jsou vyprojektovány v MtS-ISL-SUD-SDNS v rámci připravované metodiky EBA20160601, která bude zplatněna a publikována koncem května 2016.
V této metodice budou obsaženy také oba nové výkazy pro pákový poměr na individuální a konsolidované úrovni, přičemž výkaz LRS (ČNB) 11-04 - Pákový poměr podle DA (LRSIFE11) již byl součástí metodiky EBA20151201. Datum prvního sestavení nových výkazů pro pákový poměr je taktéž 30. 9. 2016. Výkazy se sestavují se čtvrtletní periodicitou.
V metodice EBA20160601 se nepředpokládají další strukturální úpravy jiných výkazů, pouze upřesnění, která vyplývají z průběžného řešení dotazů vykazujících osob adresovaných ČNB a Q/A.
Předběžná metodika je k dispozici:
Exportovanou metodiku je třeba chápat jako předběžnou. V průběhu května 2016 mohou ještě probíhat revize a doplnění textů, úpravy názvů a definic, opravy případných zjištěných chyb, dále budou doplněny ještě některé kontroly, které jsou nyní vyprojektovány pouze pro LISIFE11 a pouze pro datové oblasti, kde jsou vykazovány údaje za „všechny měny v CZK“. Tyto kontroly budou vyprojektovány také pro LIKIFE11 a pro „významné měny“.
Na tomto odkazu naleznete zprávu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
Jedná se o následující výkazy:
- LIK (ČNB) 11-12 - Likvidita na konsolidovaném základě podle DA (LIKIFE11)
- LIS (ČNB) 11-12 - Likvidita podle DA (LISIFE11)
Tyto výkazy budou předkládány s měsíční periodicitou na individuální a konsolidované úrovni a budou předkládány stejným okruhem vykazujících osob jako jsou dosud vykazovány LIKIFE10 a LISIFE10. Datum prvního sestavení nových výkazů je 30. 9. 2016. Výše zmíněné nové výkazy jsou vyprojektovány v MtS-ISL-SUD-SDNS v rámci připravované metodiky EBA20160601, která bude zplatněna a publikována koncem května 2016.
V této metodice budou obsaženy také oba nové výkazy pro pákový poměr na individuální a konsolidované úrovni, přičemž výkaz LRS (ČNB) 11-04 - Pákový poměr podle DA (LRSIFE11) již byl součástí metodiky EBA20151201. Datum prvního sestavení nových výkazů pro pákový poměr je taktéž 30. 9. 2016. Výkazy se sestavují se čtvrtletní periodicitou.
V metodice EBA20160601 se nepředpokládají další strukturální úpravy jiných výkazů, pouze upřesnění, která vyplývají z průběžného řešení dotazů vykazujících osob adresovaných ČNB a Q/A.
Předběžná metodika je k dispozici:
- LIKIFE11 a LISIFE11 ze systému MtS-ISL-SUD-SDNS obsahující struktury výkazů, definice jednotlivých objektů, použité číselníky a parametry, jednovýkazové a mezivýkazové kontroly v souborech xls a pdf.
- exportem předběžné metodiky EBA20160601 prostřednictvím aplikace Edifact.
Exportovanou metodiku je třeba chápat jako předběžnou. V průběhu května 2016 mohou ještě probíhat revize a doplnění textů, úpravy názvů a definic, opravy případných zjištěných chyb, dále budou doplněny ještě některé kontroly, které jsou nyní vyprojektovány pouze pro LISIFE11 a pouze pro datové oblasti, kde jsou vykazovány údaje za „všechny měny v CZK“. Tyto kontroly budou vyprojektovány také pro LIKIFE11 a pro „významné měny“.
Na tomto odkazu naleznete zprávu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
Revize technických standardů MiFID II/MiFIR k transparentnosti neakciových nástrojům a limitům pozic komoditních derivátů
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) vydala dne 2. května 2016 dvě Stanoviska, ve kterých předkládá úpravu návrhů některých regulatorních technických standardů (RTS) ke směrnici MiFID II a nařízení MiFIR.
ESMA navrhuje revizi
V září 2015 ESMA předložil 28 návrhů RTS k MiFIDII/MiFIR ke schválení Evropské Komisi. Dne 20. dubna 2016 Komise požádala ESMA o revizi tří z těchto RTS. Dne 2. května 2016 zaslal ESMA Komisi návrh revize dvou z nich. Návrh úpravy třetího RTS, který se týká doplňkových služeb ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 3 směrnice 2014/65/EU bude zveřejněn do konce tohoto měsíce.
ESMA navrhuje revizi
- RTS 2 k požadavkům na transparentnost ve vztahu k dluhovým nástrojům, strukturovaným finančním produktům, emisním povolenkám a derivátům podle směrnice MiFID, a
- RTS 21 k metodice výpočtu a uplatňování limitů pro pozice komoditních derivátů obchodovaných v obchodních systémech a na ekonomicky srovnatelných OTC trzích.
V září 2015 ESMA předložil 28 návrhů RTS k MiFIDII/MiFIR ke schválení Evropské Komisi. Dne 20. dubna 2016 Komise požádala ESMA o revizi tří z těchto RTS. Dne 2. května 2016 zaslal ESMA Komisi návrh revize dvou z nich. Návrh úpravy třetího RTS, který se týká doplňkových služeb ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 3 směrnice 2014/65/EU bude zveřejněn do konce tohoto měsíce.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ESMA k tomuto tématu
2. května 2016
Dohledový benchmark ČNB č. 1/2016: Postup při změně rámcové smlouvy o platebních službách
Česká národní banka (ČNB) při výkonu dohledové činnosti zjistila, že postup některých poskytovatelů platebních služeb při změně rámcové smlouvy o platebních službách, prostřednictvím které se poskytovatel platebních služeb zavazuje uživateli platebních služeb provádět platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené (dále jen „rámcová smlouva“), není plně v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, v platném znění (dále jen „ZoPS“), zejména s ustanoveními § 94 odst. 1, § 80 odst. 1, § 78 odst. 1, § 78 odst. 2 a § 2 odst. 3 písm. i) ZoPS.
Z uvedených ustanovení ZoPS vyplývá, že při navrhování změny rámcové smlouvy musí poskytovatel platebních služeb dodržet obsahové a formální požadavky na návrh změny rámcové smlouvy, způsob poskytnutí návrhu a lhůtu pro poskytnutí návrhu. Poskytovatel je při navrhování změny sjednané rámcové smlouvy povinen učinit návrh změny na trvalém nosiči dat nejméně dva měsíce přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, přičemž jej musí poskytnout určitě a srozumitelně. Povinnost poskytnout informaci uživateli je splněna v případech, kdy v důsledku jednání poskytovatele dojde uživateli informace zachycená na trvalém nosiči dat. Trvalý nosič dat je definován jako jakýkoli předmět, který umožňuje uživateli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě.
Při změně rámcové smlouvy musí poskytovatel poskytnout uživateli na trvalém nosiči dat návrh změny rámcové smlouvy, ze kterého bude patrné, jaká konkrétní ustanovení se v rámcové smlouvě mění spolu s úplným zněním navrhovaných změn, případně celé znění změněné rámcové smlouvy s vyznačenými změnami.
S ohledem na konkrétní smluvní ujednání mezi poskytovatelem a uživatelem upravující způsoby vzájemné komunikace se bude v praxi jednat zejména o tři nejběžněji užívané modely postupu poskytovatele při změnách rámcové smlouvy. První spočívá v zaslání návrhu změny rámcové smlouvy v písemné podobě na adresu uživatele. Druhým vhodným způsobem je zaslání návrhu změny rámcové smlouvy prostřednictvím zprávy v internetovém bankovnictví nebo přílohou zprávy v internetovém bankovnictví, přičemž tyto zprávy musí být uživateli přístupné po dobu přiměřenou účelu použití těchto informací, nejméně však po dobu trvání rámcové smlouvy. Třetí možností je zaslání návrhu rámcové smlouvy prostřednictvím e-mailové zprávy na kontaktní e-mailovou adresu uživatele.
Za nedodržení zákonné povinnosti bude Česká národní banka považovat případy, kdy poskytovatel pouze oznámí uživateli, že změna rámcové smlouvy proběhne a že se s ní může seznámit určitým způsobem.16 Takovýto postup nelze považovat za poskytnutí návrhu na změny rámcové smlouvy, ale jedná se o pouhé zpřístupnění.
Česká národní banka dodává, že popsaný postup se uplatní při jakékoli změně rámcové smlouvy sjednané s klientem či jejích případných součástí, tedy i například při změně ustanovení všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek či sazebníku poplatků v rozsahu, ve kterém se vztahují na rámcovou smlouvou sjednané služby.
Tímto dohledovým benchmarkem není dotčena možnost odchýlení se od ustanovení ZoPS týkající se změn rámcové smlouvy ve vztahu k uživatelům, kteří nejsou spotřebiteli nebo drobnými podnikateli.
Na tomto odkazu naleznete kompletní znění dohledového benchmarku ČNB č. 1/2016
Z uvedených ustanovení ZoPS vyplývá, že při navrhování změny rámcové smlouvy musí poskytovatel platebních služeb dodržet obsahové a formální požadavky na návrh změny rámcové smlouvy, způsob poskytnutí návrhu a lhůtu pro poskytnutí návrhu. Poskytovatel je při navrhování změny sjednané rámcové smlouvy povinen učinit návrh změny na trvalém nosiči dat nejméně dva měsíce přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, přičemž jej musí poskytnout určitě a srozumitelně. Povinnost poskytnout informaci uživateli je splněna v případech, kdy v důsledku jednání poskytovatele dojde uživateli informace zachycená na trvalém nosiči dat. Trvalý nosič dat je definován jako jakýkoli předmět, který umožňuje uživateli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě.
Při změně rámcové smlouvy musí poskytovatel poskytnout uživateli na trvalém nosiči dat návrh změny rámcové smlouvy, ze kterého bude patrné, jaká konkrétní ustanovení se v rámcové smlouvě mění spolu s úplným zněním navrhovaných změn, případně celé znění změněné rámcové smlouvy s vyznačenými změnami.
S ohledem na konkrétní smluvní ujednání mezi poskytovatelem a uživatelem upravující způsoby vzájemné komunikace se bude v praxi jednat zejména o tři nejběžněji užívané modely postupu poskytovatele při změnách rámcové smlouvy. První spočívá v zaslání návrhu změny rámcové smlouvy v písemné podobě na adresu uživatele. Druhým vhodným způsobem je zaslání návrhu změny rámcové smlouvy prostřednictvím zprávy v internetovém bankovnictví nebo přílohou zprávy v internetovém bankovnictví, přičemž tyto zprávy musí být uživateli přístupné po dobu přiměřenou účelu použití těchto informací, nejméně však po dobu trvání rámcové smlouvy. Třetí možností je zaslání návrhu rámcové smlouvy prostřednictvím e-mailové zprávy na kontaktní e-mailovou adresu uživatele.
Za nedodržení zákonné povinnosti bude Česká národní banka považovat případy, kdy poskytovatel pouze oznámí uživateli, že změna rámcové smlouvy proběhne a že se s ní může seznámit určitým způsobem.16 Takovýto postup nelze považovat za poskytnutí návrhu na změny rámcové smlouvy, ale jedná se o pouhé zpřístupnění.
Česká národní banka dodává, že popsaný postup se uplatní při jakékoli změně rámcové smlouvy sjednané s klientem či jejích případných součástí, tedy i například při změně ustanovení všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek či sazebníku poplatků v rozsahu, ve kterém se vztahují na rámcovou smlouvou sjednané služby.
Tímto dohledovým benchmarkem není dotčena možnost odchýlení se od ustanovení ZoPS týkající se změn rámcové smlouvy ve vztahu k uživatelům, kteří nejsou spotřebiteli nebo drobnými podnikateli.
Na tomto odkazu naleznete kompletní znění dohledového benchmarku ČNB č. 1/2016
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)