Dne 18. ledna 2017 Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) vydal Obecné pokyny k používání definice selhání podle článku 178 nařízení (EU) č. 575/2013 (CRR) (dále jen „pokyny“).
Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA, že se těmito pokyny hodlá řídit.
Definice selhání se vztahuje jak na standardizovaný přístup pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku, tak na přístup založený na interním ratingu (tzv. IRB přístup). Pokyny poskytují detailní návod k aplikaci různých aspektů definice selhání pro oba tyto přístupy:
- kritérium po splatnosti jakožto indikace selhání, včetně počítání dnů po splatnosti a situace technického selhání,
- indikace nepravděpodobnosti splacení, včetně prodeje úvěrového závazku nebo nucené restrukturalizace,
- specifické aspekty definice selhání u retailových expozic,
- aplikace selhání v bankovní skupině,
- zacházení s externími daty a
- kritéria pro návrat do stavu neselhání.
Pokyny jsou určeny příslušným orgánům podle čl. 4 odst. 2 bodu i) nařízení (EU) č. 1093/2010 a finančním institucím podle čl. 4 odst. 1 nařízení č. 1093/2010.
Plné znění Obecných pokynů k používání definice selhání podle článku 178 CRR zahrnuje rovněž prováděcí shrnutí, odůvodnění a doprovodné dokumenty (Executive Summary, Background and rationale, Accompanying documents).
Pokyny nabývají účinnosti od 1. ledna 2021, což je i termín, ke kterému ČNB oznámila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito pokyny.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
Dne 4. ledna 2017 Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) vydal Obecné pokyny k opravám modifikované durace u dluhových nástrojů podle čl. 340 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 575/2013 (dále jen „pokyny“).
Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA, že se těmito pokyny hodlá řídit.
Pokyny stanovují postup opravy výpočtu modifikované durace tak, aby výpočet odrážel riziko předčasného splacení. Jsou možné dva přístupy ke stanovení opravené modifikované durace dluhového nástroje s možností předčasného splacení, a to buď rozložením daného nástroje na obyčejný dluhopis a vloženou opci, nebo postupem založeným na přímém přepočtu opravené modifikované durace využívajícím numerickou derivaci a zohledňujícím navíc transakční náklady a behaviorální faktory.
Pokyny jsou určeny příslušným orgánům podle čl. 4 odst. 2 bodu i) nařízení (EU) č. 1093/2010 a finančním institucím podle čl. 4 odst. 1 nařízení č. 1093/2010.
Plné znění Obecných pokynů k opravám modifikované durace dluhových nástrojů zahrnuje rovněž prováděcí shrnutí, odůvodnění a doprovodné dokumenty (Executive Summary, Background and rationale, Accompanying documents).
Pokyny nabyly účinnosti dne 1. března 2017, což je i termín, ke kterému ČNB oznámila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito pokyny.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
Dne 24. listopadu 2016 Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) vydal Obecné pokyny týkající se skryté podpory sekuritizačních transakcí (dále jen „pokyny“).
Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA, že se těmito pokyny hodlá řídit.
Pokyny upřesňují postup při posuzování, zda u sekuritizace nedošlo k poskytnutí skryté podpory. Specifikují, co se rozumí uzavřením transakce „za tržních podmínek“ a kdy transakce není „ strukturovaná jako poskytující skrytou podporu“ pro účely čl. 248 nařízení (EU) 575/2013, který zakazuje instituci, která je původcem nebo sponzorem v sekuritizaci, aby poskytla skrytou podporu, která by překračovala její smluvní závazky (implicit support) s cílem snížit potenciální nebo skutečné ztráty investorů. Transakce není považovaná za poskytující skrytou podporu, jestliže je provedena za tržních podmínek a zohledněna při posouzení významného převodu rizika, nebo pokud jde o podporu, ke které je instituce předem smluvně zavázána.
Pokyny v čl. 10 stanoví, že předmětem posuzování je každá transakce, kterou uzavřel sponzor, původce či osoba spojená s původcem (mateřská, dceřiná či sesterská společnost) či subjekt, jehož prostřednictvím původce nebo jeho mateřská, dceřiná či sesterská entita poskytly transakci, která je předmětem posuzování podle pokynů a pro kterou podle sekuritizační dokumentace podle stavu před uzavřením transakce není původci či sponzorovi dán smluvní závazek ji uzavřít (vůbec, nebo za daných specifických podmínek). Takové transakce jsou předmětem notifikační povinnosti, jejíž podrobnosti pokyny též upravují.
Pokyny jsou určeny příslušným orgánům podle čl. 4 odst. 2 bodu i) nařízení (EU) č. 1093/2010 a finančním institucím podle čl. 4 odst. 1 nařízení č. 1093/2010.
Plné znění Obecných pokynů týkajících se skryté podpory sekuritizačních transakcí zahrnuje rovněž prováděcí shrnutí, odůvodnění a doprovodné dokumenty (Executive Summary, Background and rationale, Accompanying documents).
Pokyny nabyly účinnosti dne 1. března 2017, což je i termín, ke kterému ČNB oznámila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito pokyny.
Na tomto odkazu naleznete tiskovou zprávu ČNB k tomuto tématu
Zdroj: ČNB
Česká národní banka (ČNB) zveřejnila odpověď na kvalifikovaný dotaz, která popisuje postupy při nabízení zahraničních alternativních fondů v České republice (v situaci, kdy investiční fond i jeho správce pocházejí z jiného členského státu Evropské unie).
Na tomto odkazu naleznete kompletní text odpovědi ČNB na kvalifikovaný dotaz
Zdroj: ČNB
Ministerstvo financí (MF) předložilo dne 3. března 2017 vládě návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování, ve znění nařízení vlády č. 11/2014 Sb.
Návrh nařízení vlády je předkládán v souvislosti se snahou o zatraktivnění fondového podnikání v České republice v reakci na praktické problémy zjištěné při jeho aplikaci. Zejména se ruší investiční limity související s investováním fondů kvalifikovaných investorů. Změny se týkají v dílčích oblastech také fondů kolektivního investování, kde se zejména upřesňuje transpozice a provádí se některé terminologické změny.
Návrh nařízení vlády dále zejména upřesňuje transpozici, zejména s ohledem na přechodné 6 měsíční období při vzniku fondu (mimo jiné i při přeměně na podřízený fond) a s ohledem na definici investičního cenného papíru ve směrnici UCITS. Návrh nařízení vlády také upřesňuje převzetí pravidel z obecných pokynů orgánů CESR a ESMA, zejména ve vztahu k pravidlům pro kolaterál při repo obchodech. Rovněž se v tomto nařízení navrhuje umožnit speciálním fondům investovat až 10 % svého majetku do fondů kvalifikovaných investorů a upřesňují se limity při investování speciálních fondů do jiných investičních fondů.
Dokumenty ke stažení
Zdroj: MF
Dne 28. února 2017 bylo uveřejněno Úřední sdělení České národní banky ze dne 27. února 2017 o poskytování informací o změně platebního účtu a o základním platebním účtu.
Úřední sdělení se týká především praktického provádění požadavků
- ustanovení § 124n odst. 3 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, které stanovuje, že poskytovatel platebních služeb (dále jen „poskytovatel“) oznámí vždy do konce února ČNB, kolikrát v předchozím kalendářním roce provedl změnu platebního účtu, a uvede, kdy vystupoval jako nový poskytovatel a kdy jako dosavadní poskytovatel. Poskytovatel ve stejné lhůtě oznámí ČNB počet žádostí o změnu platebního účtu podaných v předchozím kalendářním roce, které odmítl provést, a důvody odmítnutí; a
- ustanovení § 124w odst. 3 zákona, které dále stanovuje, že poskytovatel oznámí vždy do konce února ČNB počet smluv o základním platebním účtu uzavřených v předchozím kalendářním roce. Poskytovatel ve stejné lhůtě oznámí ČNB, kolikrát za předchozí kalendářní rok odmítl předložit nebo odvolal návrh smluvních podmínek v souladu s § 124q odst. 2, 3 nebo 5 zákona, a důvody těchto odmítnutí nebo odvolání.
