ČNB má právní postavení tzv. příslušného orgánu podle Nařízení CRR. Podle Nařízení CRR náleží příslušnému orgánu pravomoc, aby ve vymezených oblastech v rámci své působnosti stanovil individuální práva nebo povinnosti jmenovitě určených úvěrových institucí a investičních podniků odlišně od obecných pravidel stanovených nařízením („individuální diskrece“).
Obecné postupy při uplatňování individuálních diskrecí Českou národní bankou:
- Individuální diskrece je Českou národní bankou uplatňována primárně na základě požadavku banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo obchodníka s cennými papíry (dále jen „dohlížená instituce“).
- Požadavek na uplatnění individuální diskrece lze vůči České národní bance učinit jakýmkoli způsobem, kterým lze podle správního řádu učinit podání (§ 37 odst. 4). S ohledem na různý charakter jednotlivých individuálních diskrecí však Česká národní banka doporučuje způsob podání požadavku na uplatnění individuální diskrece, ale i jeho formu a obsah předem konzultovat s inspektorem České národní banky určeným pro dotčenou instituci.
- Pokud jde o obecné náležitosti požadavku na uplatnění individuální diskrece, platí přiměřeně pravidla stanovená v § 37 správního řádu. Zejména tedy platí, že Česká národní banka posoudí podání podle skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno, z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Podání by kromě toho mělo obsahovat též zdůvodnění, proč je o uplatnění individuální diskrece žádáno.
- V případě, že Česká národní banka požadavku na uplatnění individuální diskrece nevyhoví, rozhodne o tom rozhodnutím vydaným podle části druhé správního řádu. V opačném případě Česká národní banka o uplatnění individuální diskrece uvědomí dohlíženou instituci, která požadavek vznesla, sdělením vydaným podle části čtvrté správního řádu.
Zdroj: ČNB
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme Vám za Váš příspěvek.